PASTÝŘSKÝ LIST OTCE BISKUPA KE SVÁTKU MATEK A SBÍRCE NA PODPORU PRORODINNÝCH AKTIVIT

Drazí bratři a sestry, dnešní neděle je v liturgii církve nazývána Neděle Dobrého pastýře. Název je odvozen od samotných slov Pána Ježíše, který se v evangeliu představuje jako Dobrý pastýř, jako ten, který zná svoje ovce a miluje je. Proto je tato neděle také tradičně dnem modliteb za duchovní povolání. Protože je to letos současně druhá neděle v květnu, připomínáme si také svátek všech maminek. Dobrý pastýř, dobrý kněz, dobrá matka, či otec rodiny – ti všichni mají něco společného

PROMLUVA Z 3. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (C) – ROMÁN PETRŮV A ROMÁN NÁŠ

Můžeme říct slovy Tomáše Halíka, že do evangelií je vepsán román apoštola Petra. On má pak samozřejmě ještě pokračování ve Skutcích apoštolů a apoštolských listech. Ale pokud jde o „Petrův román“ na stránkách evangelií, nevím, jestli nás někdy napadlo, že začátek i konec tohoto románu se nápadně podobají. Odehrávají se na stejném místě a ve stejné situaci – na břehu Galilejského neboli Tiberiadského moře, při rybolovu, při lovu ryb, který je marný, je neúspěšný. Apoštolové mají prázdné sítě, prázdné ruce.

PROMLUVA Z 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (A,B,C) – AKTUALIZACE BOŽÍHO SOFTWARU V NÁS

Máme dneska svátek Božího milosrdenství. A Boží milosrdenství se nádherným způsobem projevuje právě ve svátosti smíření. Říká se (a nejenom říká, ale je to tak), že svátost smíření je největší dar vzkříšeného Krista. Kdyby Ježíš chtěl, mohl nás v těch našich hříších nechat. Mohl říct: „Člověče, ty jsi věděl, do čeho jdeš. Hřích, aby byl hříchem, musí být vědomý. Takže pokud sis ve svém životě vědomě zvolil zlo, tak si nechej, co sis zvolil a nes si to životem a

PROMLUVA ZE SLAVNOSTI ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (A,B,C) – UKRADLI NÁM JEŽÍŠE?

Co prožila Marie Magdalská po příchodu ke hrobu, to bychom asi prožít nechtěli. Mohli bychom to přirovnat k tomu, jako bychom my přišli o Dušičkách na hřbitov ke hrobu našich nejdražších, a zjistili, že ten hrob je otevřený a prázdný. Ta děsivá představa, že jsme tam někoho s láskou uložili a někdo se tam vloupal, někdo ten hrob zneuctil, někdo ten hrob vykradl a kdoví, co udělal s tělem… Tak nějak to vnímala Marie Magdalská. Nám se snadno čte v 

PROMLUVA Z VELIKONOČNÍ VIGILIE (A,B,C) – CESTA RECIDIVNÍHO HŘÍŠNÍKA KE SVOBODĚ

Velikonoční vigilii bývá dlouhá. Je to noční bdění. A může být ještě delší, než bývá u nás zvykem. Při velikonoční vigilii se může číst až sedm čtení ze Starého zákona. My čteme pouze tři. A když se čtou tři, tak se mohou ta čtení střídat – vybrat vždycky některé z těch nabízených sedmi. Ale nikdy se nemůže vynechat čtení o přechodu Izraelitů Rudým mořem. To byla pro Izraelity ta Veliká noc, kdy Bůh nad nimi bděl, když je vyváděl z 

PROMLUVA Z VELKÉHO PÁTKU (A,B,C) – PŘIJAL NÁŠ OCET A DAROVAL NÁM SVŮJ ŽIVOT

Je dobře, že církev pro Velký pátek vybírá k četbě pašijí hlubokou teologii, která je obsažena právě v evangeliu svatého Jana. Svatý Jan přes všecku tu zrůdnost toho, co Ježíš musel vytrpět, líčí Ježíše jako vítěze. Všimněme si toho! I když zvnějšku to vypadá jako úplné ztroskotání, prohra, neúspěch, Jan představuje Ježíše jako toho, který jde, aby dokonal svoje dílo. Jak ho dokonává? Jan říká, že potom, když Ježíš věděl, že všechno už je dokonáno, řekl ještě: „Žízním!“ Když Ježíš