PROMLUVA Z 27. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – JAK HÝBAT VĚCMI NEPOHNUTELNÝMI

Dnešní evangelium začíná tak zvláštně. Ježíš říká apoštolům: Kdybyste měli víru (docela maličkou) jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: „Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře“, poslechla by vás. Na jiném místě evangelia je dokonce řeč o hoře: Když budete mít víru a nebudete pochybovat, i kdybyste řekli této hoře: „Zvedni se a vrhni se do moře“ stane se to. Slyšel jsem, jak nějaký školák slyšel v kostele toto evangelium a potom s vírou, s velikou

PROMLUVA Z 26. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – DVA SLOUPY

Bylo by určitě zajímavé, kdyby se stalo to, co chtěl onen boháč z dnešního úryvku evangelia, kdyby přišel někdo ze zemřelých, postavil se před nás a řekl: „Hele, věčnost je. Ber to vážně!“ Ale je řekl bych dvojnásob zajímavé, co na tuto boháčovu prosbu říká v dnešním podobenství Abrahám. Říká, že mají Mojžíše a proroky a jestli neposlouchají je, tak se nedají přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých. Dějiny dávají za pravdu. Zachoval se výrok spisovatele Emila Zoly: „I

PROMLUVA Z 24. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – DRUHÝ SYN

Ježíš vypráví tři krásná podobenství: podobenství o ztracené ovečce, o ztracené minci a o ztraceném synovi. Asi bude dobré si připomenout, za jakých okolnosti Ježíš ta podobenství říká: „Do Ježíšovy blízkosti přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a učitelé Zákona mezi sebou reptali: Přijímá hříšníky a jí s nimi.“ Kolem Krista se scházela divná společnost: sem tam prostitutka, sem tam celník, různé zkrachovalé existence. A farizeové a celníci to neuměli rozdýchat. A Ježíš vypráví tři příběhy o

PROMLUVA Z 23. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – ODRAZUJE JEŽÍŠ LIDI?

Kdyby byl Ježíš politikem, asi by mluvil jinak. Víme, jak to bývá: Stačí pár lidí, kteří jsou ochotni naslouchat, a už se jim slibují hory doly, téměř ráj na zemi… Všimněme si v dnešním úryvku evangelia: Ježíš neměl jen pár lidí. Evangelista jasně říká, že Ježíše doprovázely velké zástupy. A Ježíš nic nesliboval. A to si ani nemusel nic vymýšlet nebo lidem lhát. Stačilo mluvit o radostech v nebi, o tom, co čeká každého, kdo bude Krista následovat. A on

PROMLUVA Z 22. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – PÝCHA VERSUS POKORA

S tím, o čem vypráví dnešní první čtení i evangelium, se nepochybně často setkáváme: boj o moc, o „korýtka“, o popularitu, sebevědomá gesta, osobní ambice, snaha „sedět co nejvýš“. A není to jenom v politice. I v běžném životě. A nemusí jít jenom a aktivní „boj o korýtka“ nebo o sápání se po čestných místech. Pýcha může mít i podobu vyvyšování svého JÁ vytrvalým ponižováním, „shazováním“ druhého, vykazováním posledních míst, byť člověk není zvoucím, ale jenom pozvaným na hostině, když