PROMLUVA Z 19. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – KOTVIŠTĚ

Ježíš v tom dnešním úryvku evangelia říká jednu moc důležitou větu. Říká: Kde je váš poklad, tam je i vaše srdce. Napřed asi co to je to srdce. Srdce v tom biblickém smyslu slova vždycky znamená jakýsi střed člověka, střed lidské bytosti, naše nejvnitřnější JÁ. A tím pokladem jsou skutečnosti, ve kterých to srdce kotví. Kotva je pro loď jistotou. Když je loď dobře zakotvená, tak je zabezpečená a námořníci mohou jít spát. Ale když námořníci zakotví v nějakém nevhodném

PROMLUVA Z 18. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – MARNOST NAD MARNOST

Bylo by asi fakt zajímavé vidět, co se člověku prohání hlavou, když zaznívají slova dnešního prvního čtení z knihy Kazatel: Marnost nad marnost, všecko je marnost. Možná si vzpomeneme na zlatou klasiku českých komedií, když Ladislav Smoljak říká: „Je to marný, je to marný, je to marný!“ Ale to není to, co nám ten úryvek Bible chce říct. V originálu – v hebrejštině – je použito slovo „hebel“, a to v překladu znamená ranní opar, takovou tu mlhu, která se

PROMLUVA ZE 17. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – MODLITBA LEPŠÍ NEŽ MOBIL

Je tak nádherné to dnešní 1. čtení, kdy Abrahám smlouvá s Bohem, je neodbytný. Mladí by řekli: Je vlezlý. A Bůh to smlouvání, tu neodbytnost, tu vlezlost připouští. A v evangeliu dokonce Ježíš řekne: Buďte neodbytní! Buďte vlezlí! Protože modlitba je něco, co vnáší do lidského života světlo. Modlitba je něco, co mění lidské životy – naše i těch, za které prosíme. My jsme se možná naučili na modlitbu dívat spíše skrze povinnost. My víme, že se máme modlit aspoň

PROMLUVA Z 16. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – VNĚJŠÍ AKTIVITY A CHVÍLE U PÁNA

Člověk by řekl: Kdyby byl Ježíš trochu diplomat! Marta se namáhá, aby hosta pohostila co nejlíp, stěžuje si, že na to zůstala sama. Kdyby Ježíš řekl: „Ale Martičko, dyť víš, jak se na ty tvoje pochoutky těším… Víš, jak rád tu chodím… Kdo by to udělal líp, než ty?“ Nebo kdyby ještě dodal: „Však víš, že Mařenka na ty věci moc není! Ona třeba zas někdy jindy udělá něco jiného…“ Marta by běžela ještě nějakou tu dobrotu dodělat! Ale to

PROMLUVA Z 15. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – MILOSRDNÝ SAMARITÁN JEŽÍŠ

Někdy se lidé ptají, jestli příběh o milosrdném Samaritánovi je jenom podobenstvím, nebo jestli se ten příběh skutečně stal. Ten příběh je nejspíš podobenstvím, ale přesto se svým způsobem skutečně stal a děje se dodnes. Ježíš mluví o člověku, který sestupoval z Jeruzaléma do Jericha. To je symbolická řeč: Jeruzalém je hodně na návrší. Můžeme si ho představit třeba jako Svatý Hostýn nebo Svatý Kopeček. V Jeruzalémě stál chrám. To bylo místo bohoslužby. Jericho bylo hodně, hodně, dole. Bylo to

PROMLUVA ZE 14. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – MŮŽE BŮH ZA ZLO VE SVĚTĚ?

Bůh v dnešním 1. čtení krásně mluví o tom, jak přivalí blaho jako řeku, jak bude těšit, jak se lidské srdce zaraduje, jak se jeho ruka ukáže na jeho služebnících. Mnozí lidé mají naopak spíš tendenci hodit všecko zlo světa „Pánu Bohu na krk“. Možná jste to taky už mnohokrát slyšeli: „Kdyby byl Bůh, jak by se na to nebo na ono mohl dívat?!“ Už jsme se nad tím trochu zamýšleli minulou neděli. Tajemství zla ve světě spočívá ve zneužití