Browse By

Category Archives: Promluvy

Když Kristus zazáří

Chtěl bych naše dnešní zamyšlení začít trochu netradičně – jednou indiánskou povídkou: „Na konci jedné indiánské vesnice žil starý Indián. Hned za jeho wigwamem se zvedala veliká hora. Všichni chlapci v indiánské vesnici toužili po tom, aby na tuto horu mohli vystoupit. Jednoho dne se vypravila na cestu skupina chlapců. Indián čekal dlouho. Nakonec uviděl prvního chlapce, který se vracel z hory. V ruce držel větvičku vrby. Starý Indián se zasmál: „Ty jsi nedošel daleko, došel jsi k potoku, který

To všecko půjde pryč

Pán Ježíš své posluchače asi docela šokoval. Právě ve chvíli, kdy se radovali z krásy jeruzalémského chrámu, který byl pro židy velikou radostí a chloubou, on říká: To všecko přijde pryč. Nezůstane kámen na kameni… Asi se nejeden z přítomných na něj za tu větu docela zlobil. Nicméně tato Ježíšova věta se naplnila. Naplnila se asi 40 let po té předpovědi, když v r. 70 po Kr. přišli Římané a chrám srovnali se zemí. Z celé té nádhery zůstala stát

Vydat svědectví pravdě

Četl jsem kdesi takovou krásnou větičku z dětské hlavy: „Bože, chtěl bych být mučedníkem, ale prosím tě, pokud možno bez hřebíků…“ My jsme dneska k 1. čtení otevřeli starozákonní 2. knihu Makabejskou. Je tam řeč o mučednictví sedmi bratrů a jejich matky. Je to vyprávění z doby velkého pronásledování židů ve 2. století před Kristem za vlády syrského krále Antiocha IV. Epifana. Tento pohanský vladař chtěl sjednotit národy, a tak chtěl také židovskou víru v jednoho Boha zlikvidovat a nahradit

Dobrý Bůh a zlo

První čtení dnešní neděle vypravuje o tom, že Bůh miluje všechno, co je. Někdy by o tom člověk mohl zapochybovat, zvlášť když se ve světě nebo i ve svém osobním životě setká s různým zlem. Kolikrát už zazněla otázka: „Kdyby Bůh byl, jak by se na to mohl dívat?“ S mládežníky v náboženství teď taky právě probíráme otázku, proč je ve světě zlo. Udělal jsem s mladými zase takový pokus: Nechal jsem je na volný list papíru pod sebe vyjmenovat

Misijní neděle

Misijní neděle, kterou každoročně prožíváme, je charakterizována zvláště dvěma prvky: Modlitbou a hmotnou pomocí podporujeme dílo šíření radostné zvěsti evangelia ve světě a modlitbou a hmotnou pomocí také podporujeme ty nejchudší ve světě. Obojí spolu úzce souvisí. Dílo šíření evangelia se velmi často odehrává ve velmi chudých oblastech světa. Hezky to nedávno v Katolickém týdeníku vyjádřila zakladatelka hospicové péče u nás Marie Svatošová. Řekla: „My v těch hospicích nemůžeme mluvit o Bohu, dokud nenaplníme základní lidské potřeby těch, o které

List ředitele Papežských misijních děl k Misijní neděli 2010

Drazí přátelé misií, nedávno mi jeden misionář vyprávěl, co zažil: „Šel jsem navštívit chudou rodinu, která žila v těžko dostupném terénu asi 3 hodiny cesty vysoko v horách. Jejich obydlí bylo velmi prosté. Překvapilo mě, když mi k obědu připravili pečené kuře. Protože jsem žádná zvířata v okolí domku běhat neviděl, zeptal jsem se, zdali ještě nějaká kuřata mají. Sami by se jistě nepochlubili, že mi dávají to poslední. Na jejich tvářích však byla vidět radost, že pro mě měli

Nemoc v životě člověka

Dnešní 1. čtení i evangelium přímo vybízejí, a vybízí k tomu i projekt Učící se církev, abychom si trochu povyprávěli o nemoci v životě člověka. K tomu napřed jednu zkušenost z náboženství z posledních dní: S těmi nejstaršími jsme si vyprávěli o rozumových cestách k poznání Boží existence. V té skupince dvanáctiletých až patnáctiletých jsou i někteří, kteří ještě nebyli u 1. sv. přijímání, ještě nikdy předtím do náboženství nechodili, začali chodit až teď – možná ze zvědavosti, možná proto,

Učitelský úřad církve

Dnešní naše zamyšlení bych začal malou slovní hříčkou: Budeme dnes spolu s „Učící se církví“ uvažovat nad posláním církve učit. Než Pán Ježíš po své smrti a po svém vzkříšení vstoupil do nebe, dal apoštolům jasné poslání nejenom křtít, ale také učit: „Jděte do celého světa, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. (Mt 28,19-20) Tam jsou důležitá dvě slovíčka. Slovíčko UČTE: Ježíš

Neomylnost církve

Dnes se máme s Učící se církví zabývat otázkou pro mnohé dost citlivou a pro mnohé dost nepochopenou. Tou otázkou je neomylnost církve. Někdo, když ten pojem slyší, tak se možná naježí a řekne: „A to znamená co? To znamená, že když se papež ráno vzbudí, protáhne se na posteli a prohlásí, že 1+1=3, tak se na všech církevních školách budou měnit učebnice matematiky?“ To jistě ne. Zkusme si to přiblížit příkladem a jeho výklad pak berme i s určitou