Z důvodu neodkladné péče o nemocnou maminku je dočasně na webových stránkách farnosti pravidelně aktualizována pouze záložka "Ohlášky". Ostatní dle možností.

Browse By

Category Archives: Promluvy

PROMLUVA ZE SLAVNOSTI MATKY BOŽÍ PANNY MARIE (A,B,C) – MARIINA PŘÍTOMNOST

Letošní vánoční dobou nás hodně provází myšlenka Boží přítomnosti. O tom jsou Vánoce: O Vánocích začala fyzická Boží přítomnost na tomto světě. A ta stále pokračuje. Začala v Ježíšově lidském těle a pokračuje v Eucharistii. K tomu se stále vracejme: Bůh je fyzicky přítomný mezi námi. Samozřejmě jako člověk, který vyrostl na mariánském poutním místě, nemohu o dnešním svátku pominout otázku Mariiny přítomnosti v našem životě. Církev každoročně první den roku slaví zasvěcený svátek – to znamená svátek postavený na

PROMLUVA Z POSLEDNÍHO DNE ROKU – OHLÉDNUTÍ S OTAZNÍKY

Prožíváme den vděčnosti za vše dobré, čím nás Pán Bůh v uplynulém roce obdaroval. Už malé děti se učí pozdravit, poprosit, poděkovat, říct „promiň“. Je to projev obyčejné lidské slušnosti, ale hlavně je to projev vztahu k tomu druhému. Někdy jsou to silné lidské příběhy: Třeba příběhy lidí, kteří se řekli „promiň“ a usmířili se spolu krátce před smrtí. Nebo poděkování starému tátovi, staré mamince na sklonku jejich života za celý život, za všechnu péči, lásku… Bývají to silné příběhy.

PROMLUVA ZE SLAVNOSTI NAROZENÍ PÁNĚ – SVÁTEK BOŽÍ PŘÍTOMNOSTI

Při půlnoční mši svaté jsme uvažovali nad svatým Františkem z Assisi, jak chtěl nejenom slyšet o Ježíšově narození, ale toužil i vidět a prožít. Jeskyni upravil jako kapli, nechal tam postavit jesle naplněné slámou, nechal tam přivést vola a osla a pozval tam v noci vesničany a za světla loučí tam četl z evangelia pasáže o Ježíšově narození. Slyšel jsem taky o nějakém kardinálovi ze 17. století (jméno jsem bohužel nezachytil): Chtěl napsat Ježíšův život. Ale asi začal pozdě. Když

PROMLUVA Z PŮLNOČNÍ MŠE SVATÉ – JESLIČKY PRÁZDNÝCH DLANÍ

K Vánocům nepochybně patří koledy, patří k nim evangelium o historickém příchodu Krista na tento svět. To je dobré si stále připomínat, že neslavíme pohádku, neslavíme legendu, slavíme historickou přítomnost Ježíše na tomto světě. Historickou přítomnost doloženou tolika historickými prameny. Ale také už téměř 8 století k Vánocům patří betlémy. Možná bude dobře si připomenout, jak vlastně Betlémy vznikly. To je známá poučka pro pedagogy, že děti z toho, co slyší, si zapamatují jenom něco. Daleko víc si zapamatují z 

PROMLUVA ZE 4. NEDĚLE ADVENTNÍ (C) – VYDAT SE NA CESTU

Dnešní evangelium bývá někdy nazýváno „evangeliem žen“. Slyšíme v něm o dvou ženách. Slyšíme o Panně Marii a její tetě Alžbětě. Ale nejsou tam jenom ženy! Jsou tam i muži, byť tedy hodně maličcí: Ježíš a Jan, kteří jsou ještě pod srdcem svých maminek. Možná je lepší tento úryvek nazývat evangeliem setkání. Setkání, která překypují radostí. Mariino setkání s Alžbětou je vlastně úvodem do toho překrásného Mariina chvalozpěvu Magnifikat (Velebí má duše Pána). O svatém Janu Křtiteli pak slyšíme, že

PROMLUVA Z 3. NEDĚLE ADVENTNÍ (C) – HOSPODIN ZRUŠIL MŮJ TREST

Máme dneska neděli radosti. Tak bych se vás chtěl zeptat: Máte radost? Rád bych k ní aspoň trošku přispěl. Ne že by člověk nemohl mít starosti, nebo ne že by člověk nemohl mít problémy, ne že by člověk nemohl prožívat bolest, ne že by člověk nemohl být „vyšťávený“. To všecko můžeme. Jsme lidi. Ale co je tím nejhlubším důvodem naší radosti? O tom je řeč v dnešním prvním čtení: Jásej, siónská dcero, zaplesej, Izraeli, raduj se a vesel celým srdcem,

PROMLUVA Z 2. NEDĚLE ADVENTNÍ (C) – NEODNÍMEJ NÁM SVOJE SLOVO!

Vnímáte to, jakým slavnostním způsobem evangelista svatý Lukáš popisuje příchod Jana Křtitele? V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Poncius Pilát byl místodržitelem v Judsku… (a pak jsou tam jmenováni všichni tehdejší představitelé moci), uslyšel na poušti Boží slovo Jan, syn Zachariášův… Ono to slavnostní podání má svůj smysl! Tehdy Bůh dal lidem proroka po dlouhých 400 letech! Posledním prorokem před Janem Křtitelem byl prorok Malachiáš, který působil asi 400 let před Janovým narozením. Pojďme se vrátit ještě o těch

PROMLUVA Z 1. NEDĚLE ADVENTNÍ (C) – HOSPODA SVĚTA A CESTA DOMŮ

Jak nám to připomněla i píseň, kterou dnes zpíváme, „Slovo Boží jitří, hojí, těší nás i burcuje…“. Boží slovo k nám mluví různým způsobem: Někdy nás potěší, pohladí, protože to taky potřebujeme slyšet. Někdy nás burcuje, snaží se nás posunout někam dál. Jindy nás zase učí o něčem, co jsme nevěděli. Kdybych vám teď položil otázku: Do které kategorie patří evangelium dnešní neděle? Je to velice jednoduché: V dnešním úryvku evangelia jsou všechny tři prvky. V první třetině toho úryvku

PROMLUVA ZE SLAVNOSTI JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE (B) – ZNEUŽITÍ MOCI

Můžeme říct, že slavíme dneska svátek, který někdy bývá spojen s velkým nepochopením. S nepochopením nejenom od lidí světa, ale někdy i s nepochopením ze strany samotných křesťanů. Možná bude dobře zamyslet se nad tím, co zarezonuje v našem srdci, když se řekne „Kristus Král“. Někomu to možná vyvolá na tváři úsměv, protože si vzpomene na pohádku. Někdo možná zakroutí hlavou, protože na něj zavane něco neskutečně muzeálního, někoho možná zamrazí v zádech, když si vzpomene na nějaké zneužití moci

PROMLUVA Z 33. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (B) – VĚŘÍŠ MI? TAK SE PUSŤ!

Ježíš v dnešním úryvku evangelia mluví o zkouškách, které budou předcházet konci světa. Tehdy se má osvědčit víra učedníků. Na jiném místě (jak to uslyšíme o 1. neděli adventní) Ježíš dokonce řekne: „Až to začne, napřimte se a zvedněte hlavu, protože se blíží vaše vykoupení.“ My jsme minulou neděli uvažovali nad vírou. Říkali jsme si: Víra není jenom vědomím toho, že nějaký Bůh je. Víra není jenom zapsáním se do kolonky „náboženství“ při sčítání lidu. Víra musí být důvěrou. Opravdu