Milé sestry a bratři,
obracíme se na Vás jako každoročně v tuto dobu se svou starostlivostí o nová duchovní povolání v diecézi. Je to náš společný úkol, prosit o nové kněze a řeholní povolání. Bez svátostné služby se nám těžce kráčí do nebeského království. O to více vás všechny, bratři a sestry, vybízíme k ustavičné modlitbě o nové dělníky na Pánově žni. Nabídněte v tomto úmyslu i své bolesti a oběti. A doprovázejme modlitbou jak možné kandidáty, tak ty, kteří se v současnosti na kněžství připravují.
Obracíme se nyní na vás, mladí muži. Pán provází váš život svou přítomností a svou milostí. Vidí vaši životní cestu. A jako kdysi apoštoly, i dnes volá mnohé do služby v církvi. Zkoumejte svá srdce, zda do něj Pán nevložil touhu po duchovním povolání, zda hlásání Božího slova a starost o spásu duší není to, co vnímáte jako naplnění svého životního poslání. Jsme si vědomi, že to není někdy jednoduché rozpoznat. Ale jestliže vás Pán volá, budete šťastni, jen když mu odevzdáte své ano. Je krásné být dělníkem na Pánově vinici. Pokud máte nějaké pochybnosti, obraťte se na kněze či osobu, které důvěřujete, přijďte třeba i za svým biskupem.

Ty z vás, kdo budou maturovat nebo mají maturitu již za sebou a chtějí se k takovému kroku rozhodnout, chceme informovat o možnosti podání přihlášky do semináře. Odevzdává se na biskupství prostřednictvím pana faráře do konce března 2022. Chceme Vás ujistit svou modlitbou, modlitbou věřících i touhou, s jakou církev vyhlíží každé duchovní povolání.

biskup František Václav biskup Martin

Jak už jsem říkal na začátku promluvy, dnešní první čtení i evangelium spojuje myšlenka povolání. A oba povolané – Izaiáše i Petra spojuje ještě jedna věc: Když se setkají s Boží velikostí a s Boží mocí, tak oba poleká jejich hříšnost. Izaiáš říká: „Běda mi! Jsem člověk nečistých rtů!“ A Petr říká: „Pane, odejdi ode mě, jsem člověk hříšný!“ A Ježíš neodešel. Ani jim neříká: „Ale ne, ty nejsi hříšný, ty nejsi člověk nečistých rtů, ty jsi borec!“ Ne. Bůh ví, že jsou hříšní, ale on sám je očišťuje a pročišťuje a počítá s nimi. Proč, to hezky říká otec biskup Josef Hrdlička:

Když Petr po trojím zapření plakal, znechucen sám sebou, ty jsi, Ježíši, na něj pohlédl. V tvém pohledu poznal, že jím nepohrdáš, ani jej neodsuzuješ. Tento pohled jej naopak postavil znovu na nohy. Odrážela se v něm tvá láska, která nad nikým nezoufá, všechno vydrží a nikdy nepřestává. A právě tomuto Petrovi jsi svěřil klíče od nebe. Právě ten, který sám na sobě poznal, co je hřích a odpuštění, bude umět jako nikdo jiný zacházet s hříšníky, pomáhat jim k obrácení, sdělovat tvé milosrdenství, otvírat jim nebe…

A tak to může být i dnes. Nejenom v rovině povolání ke kněžství, ale i v různých dílčích povoláních třeba k nějaké službě ve farnosti. Možná nám Ježíš řekne: Ano, jsi hříšný, jsi slabý, možná nejsi žádný „lumen“, těch schopností fakt moc nemáš, ale já umím řezat i s tupou pilou. Já s tebou počítám. Nebojme se toho!