Prožíváme den vděčnosti za vše dobré, čím nás Pán Bůh v uplynulém roce obdaroval. Už malé děti se učí pozdravit, poprosit, poděkovat, říct „promiň“. Je to projev obyčejné lidské slušnosti, ale hlavně je to projev vztahu k tomu druhému.

Někdy jsou to silné lidské příběhy: Třeba příběhy lidí, kteří se řekli „promiň“ a usmířili se spolu krátce před smrtí. Nebo poděkování starému tátovi, staré mamince na sklonku jejich života za celý život, za všechnu péči, lásku… Bývají to silné příběhy. Ale cítíme, že krásnější je pravidelný a častý dík, pravidelné a časté „promiň“, pokud jsem se něčím provinil.

A tak je to i vůči Bohu. Pozdravit, poděkovat, poprosit, říct „promiň“ – to je projev vztahu kvůli Bohu. I to bývají někdy silné momenty. Otec arcibiskup Jan Graubner vzpomínal na to, jak onemocněl covidem a byl opravdu a umření. Říkal, že když si myslel, že ho Pán Bůh už opravdu volá z tohoto světa, svěřil se do jeho rukou a poděkoval mu za celý svůj život. Silný okamžik! Nebo když někdo žil bez Boha a na smrtelné posteli se třeba po desítkách let vyzpovídá a vrátí se k Bohu. Silné okamžiky! Silný okamžik může být i okamžik díků v poslední den roku. Ale lepší je pravidelný, častý dík a časté „promiň“ – třeba každodenní.

Je krásné každý den zakončit pohledem na uplynulý den. Někdy tomu říkáme „zpytování svědomí na konci dne“. To ale není přesné a není to úplné. Zpytování svědomí v nás evokuje přehrabávání se v hříších, v tom, co se nám nepovedlo. A to nás moc nebaví, do toho se nám moc nechce.

Naše ohlédnutí za uplynulým dnem by mělo být vždycky širší. Jak už jsme si možná kdysi říkali – 3 otázky:
* Čím mi dnes Bůh udělal radost? A poděkovat.
* Čím jsem dnes já Bohu udělal radost? A předat to Bohu.
* A ano: Co se mi dneska nepovedlo? A říct ono „promiň“.

Naučme se to dělat každý večer! Má to něco do sebe.

A samozřejmě i teď na konci roku můžeme tyto otázky vztáhnout na celý rok a ptát se:
* Čím mi letos Bůh udělal zvlášť radost? A poděkovat.
* Čím jsem letos já Bohu udělal zvlášť radost? A předat to Bohu.
* A ano: Co se mi letos zvlášť nepovedlo? A říct ono „promiň“.

Ať tyto prvky mají místo v našich srdcích i nyní ve chvíli ticha. A pak v malém každý den…

Takže ještě jednou:
* Čím mi letos Bůh udělal zvlášť radost?
* Čím jsem letos já Bohu udělal zvlášť radost?
* A co se mi letos zvlášť nepovedlo?

A nad tím vším ať dnes zazní velký DÍK a velké PROMIŇ!