Z důvodu neodkladné péče o nemocnou maminku je dočasně na webových stránkách farnosti pravidelně aktualizována pouze záložka "Ohlášky". Ostatní dle možností.

Browse By

PROMLUVA ZE SVÁTKU SVATÉ RODINY – A ON TU ZATÍM ŘEŽE DŘEVO

Je v tom dnešním úryvku evangelia nepatrná zmínka o tom, že po událostech v chrámě šel Ježíš s Marií a Josefem do Nazareta a poslouchal je a prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí.

O dnešním svátku vám chci nabídnout jedno zajímavé čtené zamyšlení právě na téma „Ježíšův život v Nazaretě“. Je vzato z časopisu MILUJTE SE! a nese název: A on zatím řeže dřevo.

Víte, to je divné! Toto je někdy člověku k nepochopení. Lidé toužili po Vykupiteli… Představte si, že v Jeruzalémě, v chrámě se každý den konaly zvláštní oběti, kde kněží přinášeli beránka a pro­sili, aby už přišel Vykupitel! A modlili se: „Rosu dejte nebesa s hůry a oblakové deš­těte spravedlivého! Otevři se země a vypuč Spasitele!“ Chtěli těmi svými modlitbami jakoby tlouct na nebe: „Už!“ Národy byly nedočkavé, miliony lidí trpících, ubohých, neznalých, ve hříchu…! A on už na světě byl, všemohoucí Bůh Syn. Už se stal člo­věkem. Mohl dělat zázraky, uzdravovat, mohl učit… A co on dělá?‘ On je v Naza­retě, řeže dřevo a žije jako tesařův syn…

To jistě nedělal nadarmo! Těch tři­cet let obyčejného všedního života prožil, aby nám něco důležitého ukázal. Mladý člověk si představuje život a často si kreslí, že udělá něco vel­kého. To není jen v pohádce o Popelce…

Dívka sní, že jednoho dne zastaví u jejich domu takovej bourák…, že všichni vyvalí oči a vystoupí ten, který přijde pro ni. On nakonec přijde, ale ne princ, nýbrž obyčejnej Honza, a on ti možná bude slibo­vat modré z nebe, ale přinese ti montérky z práce a bude je chtít druhý den čisté…! Jak je ten život někdy všední, obyčejný. A mohla by se někoho zmocnit lítost a říct: „Mě je na to škoda! Já jsem nepo­chopená…!“

No a mladí mužové, známe to, že? Plán – já to změním, já… Jen co dodě­lám školu. A pak z té školy vyjde, je rád, že našel nějakou práci – a na výplatním lístku nic moc… A nadře se a uhoní se… Když přijde domů, musí se rozčilo­vat s dětmi. Hypotéku bude splácet skoro až do důchodu. A řekne si: „A toto je ten život?“

A tu máš příklad Krista Pána! On Boží Syn nepovažoval za škodu třicet let žít obyčejným životem. Čili i tím obyčejným, ale dobrým životem se asi dá získávat hodnota! Lze asi svět měnit i touto cestou! Nechci říct, že jste povolaní jen k těm „obyčejným“ věcem, možná, že je mezi vámi mladými budoucí ministr, budoucí předseda vlády, budoucí nosi­tel Nobelovy ceny a podobně… Já vám to přeji. Ale velká většina je pro ten úplně prostý život. A neznamená to míň! Neboť Ježíš Kristus, Boží Syn, sám touto cestou šel! Kristus Pán nám dal příklad, že můžeš i v tom obyčejném životě měnit svět! Jen buď „pod jeho praporem“! Tři­cet let žije skrytým životem a to je pro nás velké ponaučení.

Tak na to nezapomeňme: Všednost a obyčejnost nemusí být špatně. Právě naopak…