Browse By

PROMLUVA ZE SLAVNOSTI JEŽÍŠE KRISTA KRÁLE (B) – ZNEUŽITÍ MOCI

Můžeme říct, že slavíme dneska svátek, který někdy bývá spojen s velkým nepochopením. S nepochopením nejenom od lidí světa, ale někdy i s nepochopením ze strany samotných křesťanů. Možná bude dobře zamyslet se nad tím, co zarezonuje v našem srdci, když se řekne „Kristus Král“. Někomu to možná vyvolá na tváři úsměv, protože si vzpomene na pohádku. Někdo možná zakroutí hlavou, protože na něj zavane něco neskutečně muzeálního, někoho možná zamrazí v zádech, když si vzpomene na nějaké zneužití moci – ať už historické nebo třeba takové, které prožil na vlastní kůži, někomu se možná zatají dech, když připustí Ježíšovu moc nad svojí osobou, nad svým životem…

U toho zneužití moci bych se trochu zastavil. Vlastně i v tom dnešním úryvku evangelia stojí proti sobě dva představitelé moci: Ježíš, který stojí před Pilátem, a který tu největší svoji moc za chvíli projeví v té největší bezmoci – projeví ji na kříži, kde potře toho největšího nepřítele člověka. A pak je tu Pilát, který – všimněme si – mluví s Ježíšem docela rozumně, víte do kdy? Do chvíle, kdy Ježíš řekne: „Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě.“ A Pilát mu řekne: „Co je pravda?“ To asi nebyla zvídavá otázka!

Vyprávěl kdysi Tomáš Halík, že této větě začal nově rozumět ve chvíli, kdy se s nějakým vysokým politikem účastnil jakési televizní debaty, a když pak ta debata skončila a oni šli spolu sami po schodech, Tomáš Halík tomu politikovi řekl: „Ale vám přece musí být jasné, že to, o čem jste tady hodinu mluvil, není pravda!“ A ten politik se na něj podíval s takovým obrovským opovržením a říká: „Pravda? Pravda? Já tady mluvím ke svým voličům a ta druhá strana mluví ke svým voličům!“ Čili přeloženo: Nás vůbec nezajímá, co je pravda! My jsme si spočítali, co chtějí slyšet naši voliči, dali jsme do toho velké peníze, a to jim říkáme. A oni nám za to dají ty hlasy a my budeme mít moc. A přístup k penězům. Nás nezajímá, co je pravda! Nás zajímá moc! A ten Pilát to asi říkal stejným tónem: Pravda? Co to je? Jakou váhu má pravda? Mě zajímá moc!

A my možná i po různých životních zkušenostech, kdy jsme třeba i na vlastní kůži zažili zneužití moci (to mohlo být v rodině, to mohlo být ve škole, to mohlo být v práci, to mohlo být na úřadech, to mohlo být v církvi, to mohlo být kdekoli!), máme už strach otevřít se i té Ježíšově moci v našem životě. Možná je nám „proti srsti“ vůbec přemýšlet nad Ježíšovou mocí nad člověkem. „Lepší nevědět!“

Odpověď nacházíme v evangeliu: Ježíš kraluje z kříže. A jeho království je království pravdy! Ano, on nás možná upozorní, že třeba nějaké naše priority vidí jinak. A možná některé věci označí za zbytečnosti nebo za věci, které škodí – i navzdory tomu, kolik těmto věcem věnujeme času, peněz a sil. Ale řekne nám to proto, že stojí v pravdě. Jeho království je království pravdy. A pak – a to hlavně: Jeho království je království lásky. On kraluje z kříže. A ten kříž vypovídá: Kdo takto miluje, nemůže chtít pro člověka nic jiného, než dobro. Přijmeme toho jeho království?