Z důvodu neodkladné péče o nemocnou maminku je dočasně na webových stránkách farnosti pravidelně aktualizována pouze záložka "Ohlášky". Ostatní dle možností.

Browse By

PROMLUVA Z 1. SVĚTOVÉHO DNE PRARODIČŮ A SENIORŮ – SAMOTA

Většinou se při mši svaté zamýšlíme nad texty Božího slova. Dnes vám chci nabídnout několik myšlenek k dnešnímu 1. Světovému dni prarodičů a seniorů. Myšlenek by bylo mnoho a mnoho. Ale ani dnes není potřeba „vypít celou studnu“. Stačí pár myšlenek a k dalším bude snad příležitost vracet se o dalších těchto Světových dnech seniorů v příštích letech.

Nejdřív tedy k okolnostem vzniku tohoto Světového dne. Tento Den vyhlásil papež František letos 31. ledna. Proč jej vyhlásil, to nám řekl on sám. Poslechněme si jeho slova:


Na staré lidi se mnohdy zapomíná, nepamatujeme na toto bohatství předávaných a uchovávaných kořenů. Proto jsem se rozhodl ustavit Světový den prarodičů a seniorů, který se v celé církvi bude konat každou čtvrtou neděli v červenci, v blízkosti liturgické památky sv. Jáchyma a Anny, Ježíšových prarodičů.“

Navíc okolnosti, za kterých vzniklo toto rozhodnutí uspořádat Světový den seniorů a prarodičů, výše zmiňovanou myšlenku papeže ještě podtrhují. V materiálech, které jsme k tomu dostali z Říma, se říkají tato slova:


Rozhodnutí uspořádat Světový den prarodičů a seniorů přišlo v době, která byla v uplynulých měsících poznamenaná pandemií a utrpením naší starší generace ve všech částech světa. Zprávy o seniorech, kteří museli zemřít v osamění a poté jim dokonce nebyl vypraven ani pohřeb, způsobily církvi hlubokou bolest. Je to jeden z křížů naší doby, který byl připomenut během křížové cesty s papežem Františkem na Velký pátek letošního roku. U 13. zastavení zazněla tato slova: „Lidé vyskočili ze sanitky oblečeni jako astronauti v ochranných oblecích, rukavicích a maskách s ochrannými štíty. Vzali mého dědečka, který měl potíže s dýcháním. To bylo naposledy, co jsem dědečka viděl. O několik dní později zemřel v nemocnici. Myslím na to, jak se musel cítit osamělý. Nemohl jsem být poblíž fyzicky, rozloučit se a utěšit ho.“ Nemít možnost být nablízku těm, kteří trpí, je v rozporu s povoláním křesťanů projevovat soucit. Tímto Světovým dnem chceme zdůraznit, že církev nikdy nemůže zůstat vzdálena těm, kteří nesou kříž. Téma zvolené Svatým otcem „Jsem s vámi po všechny dny“ zřetelně vyjadřuje, že si každé církevní společenství přeje být vždy se seniory – během pandemie i v lepších časech, které doufáme, budou následovat.

A tak možná právě to slovíčko „samota“ nás může provázet tím letošním prvním Světovým dnem prarodičů a seniorů.

Je to výzva té mladší generaci, ať nedopustí, aby staří lidé v jejich rodinách a v jejich okolí trpěli samotou. Navštěvujme často staré a osamocené lidi. A když je zrovna nemůžeme fyzicky navštívit, vezměme do ruky aspoň telefon a zavolejme jim. Ať vidí zájem, ať cítí naši blízkost. Nebo jim třeba nabídněme auto. Někteří už třeba „po svých“ nedojdou, ale když mají odvoz, rádi ještě přijdou do společenství, do kostela, za svými přáteli. Chci poprosit: Kdo byste byli ochotni nabídnout seniorům dopravu, dejte mi vědět, dejte mi kontakt. Stejně tak pokud jsou mezi vámi senioři nebo víte o starých lidech, kteří by potřebovali občas někam dovézt, dejte mi vědět, dejte mi kontakt. Zkusíme pro to společně v našem farním společenství něco udělat.

A je to připomínka jistě i té starší generaci, seniorům, zvlášť těm, kteří nějak trpí samotou. Ježíš říká: „Já jsem s vámi po všechny dny…“ Tlačit se k němu. Jestli to zdraví ještě dovoluje, přijít na mši svatou. I ve všední den. Netvořit společenství jenom s televizní obrazovkou. A pokud to už zdraví nebude dovolovat, zvěte kněze k sobě domů. Rád navštěvuji nemocné.

Impulsů máme mnoho. Mladí i staří. Pojďme chvilku uvažovat, který z nich se nás dotýká nejvíc, a který uskutečníme jako první. A pak na to nezapomeňme!