Z důvodu neodkladné péče o nemocnou maminku je dočasně na webových stránkách farnosti pravidelně aktualizována pouze záložka "Ohlášky". Ostatní dle možností.

Browse By

PROMLUVA Z 13. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (B) – BOŽÍ NAČASOVÁNÍ

Tak milí přátelé, kam jste to v životě dotáhli? A kam to ještě dotáhnout chcete? Co už jste v životě dokázali a co ještě dokázat chcete? Ne že by ty otázky nebyly důležité! A zvlášť pro člověka v pracovním procesu, nebo pro mladého člověka, který se na své povolání teprve připravuje, mohou být ty otázky docela významné. Asi by bylo něco špatně, kdyby člověk nechtěl v životě nic dokázat! Nicméně ten dnešní úryvek evangelia nám ukazuje, že i když to člověk dotáhne někam hodně daleko nebo hodně vysoko, mohou přijít chvíle, kdy mu to moc nepomůže.

To byl i případ toho Jaira z dnešního úryvku evangelia. To byl představený synagogy. To byl někdo! On rozhodoval, kdo bude v synagoze číst Boží slovo, on rozhodoval, kdo bude kázat. Stačilo ukázat prstem a člověk musel synagogu okamžitě opustit. A tady vidíme toho mocného Jaira, jak opouští ten pomyslný stupínek své moci a kleká si do prachu před Ježíšem a prosí: „Dceruška mi umírá, zasáhni!“

Tak to může být první myšlenka nad Božím slovem této neděle: I když to člověk v životě dotáhne hodně daleko nebo hodně vysoko, mohou přijít v životě situace, kdy to člověku moc nepomůže. Ale je za kým jít! Je za kým jít, kdo pomoct může a umí a jehož moc nemá limity.

Ale je tady ještě jedna osoba – můžeme říct z druhého konce spektra: Je tady žena, o které evangelium říká, že dvanáct let trpěla krvácením, mnoho zkusila u mnoha lékařů, celý svůj majetek vynaložila na léčení, ale nic jí nepomohlo, spíše jí bylo čím dál hůř. Možná bude dobře si říct, co to pro tu ženu v její době znamenalo:
Žena, která tehdy měla tyto problémy, byla považovaná za kulticky nečistou. Nesměla do synagogy, manžel ji mohl kdykoliv propustit, mohl se s ní rozejít. Je to žena, která nemá už nic, protože všecek svůj majetek vydala na léčení a stejně jí to k ničemu nebylo. Dneska bychom řekli: To je žena, která vyhlásila osobní bankrot.

A to je druhá výpověď dnešního úryvku evangelia: I člověku, který v nejširším smyslu slova zbankrotoval, má Ježíš co nabídnout. Jenom se k němu tlačit!

Ale je v tom úryvku evangelia ještě jeden dramatický moment: Jairos si vede Ježíše domů, umírá mu dceruška, jde o čas, jde o minuty, možná o vteřiny. A Ježíš se tady vybavuje s ženou chronicky nemocnou, nota bene už to bylo vlastně ve chvíli jejího uzdravení a teď do toho přijdou lidé z domu toho představeného synagogy a řeknou, že dceruška zemřela. Víte, jak tomu Jairovi muselo být? To je jako kdyby dovezli urgentní příjem v nemocnici malé dítě, které bojuje o život a lékař by se „vybavoval“ s ženou chronicky nemocnou, s ženou, jejíž život ohrožen není, s ženou, které se navíc ještě právě ulevilo, a to dítě by mezi tím zemřelo. Víte, jaký by to byl skandál?! Mezi námi lidmi určitě. Ale u Boha je tomu jinak. Boží načasování je jiné. Ježíš říká Jairovi: Neboj se, jen věř! A nakonec i mrtvou vzkřísí.
A to je další výpověď evangelia: Boží načasování je jiné! Bůh někdy opravdu věci a záležitosti nechá dojít v nejširším smyslu slova až na dno, až nadoraz, až k bankrotu. A pak mocně zasáhne. Boží načasování je jiné. Leckdy je tomu tak i dnes.

Bylo by mnoho myšlenek, které bychom z dnešního úryvku evangelia mohli načerpat. Odnesme si alespoň tyto tři: Někdy ani to, kam to člověk dotáhl, člověku moc nepomůže. Ale je za kým jít… A platí to i na druhém pólu: I člověku, který různým způsobem v životě zbankrotoval, má Ježíš co nabídnout. Jenom za ním přijít… Ale taky mít tu důvěru trpělivost a nezapomenout, že Boží načasování může být podstatně jiné než to naše…

Tak na to nezapomeňme a odnesme si z toho každý to své…