Z důvodu neodkladné péče o nemocnou maminku je dočasně na webových stránkách farnosti pravidelně aktualizována pouze záložka "Ohlášky". Ostatní dle možností.

Browse By

PROMLUVA Z 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (B) – A DÝCHAT MÁŠ ČAS?

Pán Ježíš používal tak nádherných, jednoduchých příkladů… Jeden z nich slyšíme dnes v evangeliu. Mluví o kmeni, o ratolestech. Sám to vysvětluje: On je ten kmen, my jsme ratolesti. A být s ním spojený, být spojený s tímto kmenem – to není nadstandard – to je životní nutnost! Čerpat mízu z toho kmene, aby se člověk nestal suchou ratolestí, aby člověk přinesl plody, které Bůh od něho čeká.

Jak nám musí záležet na tom, abychom to spojení s Kristem, které nám bylo dáno křtem, udržovali, rozšiřovali, oživovali: modlitbou (a nejenom ráno a večer), mší svatou (a nejenom v neděli), svatou zpovědí, svatým přijímáním (a nejenom jednou za rok), četbou Písma Svatého (a nejenom v kostele), zastavením se za Ježíšem (a nejenom když je mše, ale třeba i jenom tak, když jdeme kolem kostela a kostel je zrovna otevřený)…

Někteří lidé říkají: „Pane faráři, to je pro kněze, nebo pro řeholníky, řeholnice, nebo pro důchodce, já na to nemám čas!“ No – to je otázka!

Myslím tady na jednoho člověka, který prožíval velké životní problémy, a parta kolegů, přátel, se mu snažila nějak pomáhat. Občas nasedli do auta, jeli za ním, snažili se být s ním, rozmlouvat s ním, naslouchat mu, povzbuzovat ho. Jednou taky takhle chtěli jet za ním, tak říkají jednomu z těch kolegů: „Jedeš taky?“ A on povídá: „Kluci, dneska ne, nemám čas!“ A jeden z těch kolegů mu říká: „Nemáš lásku, ne čas!“ Sedl do auta a jel s nimi…

P. Vojtěch Kodet kdysi vzpomínal, jak mu kdosi říkal: „Já na to nemám čas modlit se a chodit do kostela.“ A on mu na to odpověděl: „A dýchat máš čas?!“

To přímé spojení s Ježíšem – to je tak důležité jako dýchání. Ne nadarmo se říká, že modlitba je dech duše! To přímé spojení s Ježíšem – to je tak důležité jako míza, která z kmene proudí do ratolestí. To není nadstandard. To je životní nutnost! A když člověk ze svého života vyhází pár hloupostí, na kterých zbytečně marní čas, tak se to tam jistě nějak vejde.

Je možné říct to i opačně: Možná i proto nemám čas a energii, protože se možná rozdávám, ale nečerpám, nebo čerpám málo. Krásně to říkával P. Adam Rucki: „Udělej si na to čas: Přijď před svatostánek, přijď za Ježíšem, naslouchej mu, rozmlouvej s ním, setkávej se s ním, věnuj mu čas. A uvidíš, jak daleko snadněji potom půjdou i ty nejobyčejnější záležitosti všedního dne.“ To je zkušenost. Přijměme ji!