Pán Ježíš říká v tom dnešním evangeliu: „Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno a nic skrytého, že by to nevyšlo najevo.“ Co člověka nad tou větou napadne? No možná si řekneme: „Tak měl bych si dávat pozor na to, co i tak nějak tajně si myslím, říkám, dělám, protože jednou to bude nějakým způsobem veřejné.“ To je pravda. Nicméně o tom to dnešní evangelium není.

Abychom ten dnešní úryvek pochopili, bude dobře si všimnout, v jakých je zasazen souvislostech: Svatý Matouš v 10. kapitole evangelia píše (a my jsme něco z toho slyšeli minulou neděli) o tom, jak si Ježíš vyvolil apoštoly, dal jim úkol hlásat, mají uzdravovat, vyhánět zlé duchy. A jedním dechem jim řekl, že to ale nebude tak jednoduché, že ne všichni lidé to přijmou, že u některých lidí „narazí“ a někde tvrdě „narazí“, předpověděl jim pronásledování. Asi měli apoštolové strach. My bychom ho měli na jejich místě taky: Je nás pár, tak veliké poslání, za takových okolností…

A do této situace jim Ježíš říká: „Nebojte se lidí. Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech!“ Řečeno jinak, Ježíš jim říká: Nebojte se, to je nezastavitelné! Chodili jsme v malém hloučku, když jsem vás učil. Co jsem vám říkal tiše, to teď řekněte nahlas. A já budu s vámi a evangelium se stane veřejně známým. To je nezastavitelné! Ale nebojte se lidí. Protože když se budete bát lidí, tak vám to sváže ruce!

A víme, jak to bylo: Když byl Ježíš zajat a souzen, měli strach. Kromě Jana všichni zdrhli a Petr ještě zapřel. Jak je ten strach ochromil, spoutal! A když dostali Ducha Svatého a šli do světa – s odvahou! – jak Pán žehnal jejich hlásání. A koneckonců i my a 1,2 miliardy katolíků, potažmo 2,1 miliardy křesťanů celkově na celém světě v dnešní době – i přes ty hory křesťanských mučedníků – jsou svědectvím toho, co Ježíš říká: Nebojte se! To je nezastavitelné! Možná tam u toho člověka se to zastavilo, tam v té rodině se to zastavilo, možná do určité míry tam v té zemi, možná do určité míry tam v té Evropě… Ale celosvětově křesťanů přibývá. To je nezastavitelné!

Ale to Ježíš říká také nám i v té dnešní sekulární společnosti: Neboj se! To je nezastavitelné! Ale právě: Neboj se mě vyznat před lidmi! Ježíš ví, že my se bát můžeme. Tak jako za totality se spousta lidí bála, a aby nebyli šikanováni, tak se začali vyhýbat kostelu a raději ani svatbu neměli v kostele. Ale to může být i náš strach: Když přijdu s Kristem veřejně, když ho vyznám slovy nebo když ho vyznám tím, že budu věrně žít to, co mi přinesl a co mě učí, nesklidím tím v lepším případě posměch?

Odpověď nacházíme v Listu židům: „Spravedlivý bude žít z víry. Ale když by se ze strachu vzdaloval, nebudu v něm mít zalíbení.“ A dnes to Ježíš říká ještě jasněji: „Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi. Ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi.“

To jsou vážná slova! Ale taky Ježíš říká: Nebojte se! Neboj se! To je nezastavitelné! Odlož strach! Rozhodni se předat evangelium!

Tak jak s tím naložíme?