Slyšíme dnes v evangeliu Ježíšovu výzvu, že máme učit, hlásat, získat druhé pro Krista. Nejen tehdy apoštolové. I dnes my. Papež František říká, že evangelizace je jediným důvodem existence církve. Člověk by možná řekl: V dnešním ateistickém a materialistickém světě? Pane Ježíši, jak? Vždyť ti lidé žijí něčím úplně jiným!

Pán Ježíš učil často v příbězích. Nechejme se i my inspirovat jedním hezkým příběhem, který byl před časem otištěn právě v časopisu pro novou evangelizaci Milujte se!

Vypráví o tom, jak nějaká firma, která se zabývala výrobou a prodejem bot, poslala tam kdesi, kde je docela horko, svého zástupce, aby to tam obhlédl s tím, že by tam třeba mohli vybudovat nějakou pobočku. Ten člověk tam přiletěl letadlem a brzy volal zpátky otrávený a naštvaný: „Víte co, tady vůbec nikdo boty nenosí! To byla zbytečná cesta, vyhozené peníze za letenku. Vracím se zpátky!“ No, firma to nevzdala, poslal tam jiného zástupce, a ten brzy nadšeně volal: „Představte si, tady zatím vůbec nikdo boty nemá. Taková šance! Všecko může být naše!“

A stejně tak i v tom úkolu jít a získat pro Krista druhé i v tom dnešním ateistickém a konzumistickém světě. Záleží na úhlu pohledu. Mohu to brát jako problém a mohu to brát jako šanci.

A jak na to? Různě. Krásná zkušenost z naší farnosti z těchto dní: Vyprávěl jeden mladý člověk, jak Bůh krásně zapůsobil v něčem, co právě prožíval. A řekl: „Já jsem se o to hned podělil doma s rodiči, se sestrou, s babičkou.“

A to je asi ta nejkrásnější evangelizace – svědectví. Jestli jsme s Ježíšem něco prožili, nenechat si to pro sebe.

Nezapomeňme na úkol, který nám Ježíš dnes dává: Získávat pro něho druhé…