SLOVO BISKUPA A FARÁŘE K OBNOVENÝM BOHOSLUŽBÁM
Drazí bratři a sestry,
chtěl bych vás všechny nejprve upřímně pozdravit. Uvolňování protiepidemických opatření nám dovolilo vrátit se ve stanoveném počtu do našich kostelů. Jistě jste po týdnech u televizních přenosů mší svatých radostně prožili přítomnost vzkříšeného Pána v Božím slově, v eucharistii, ale také ve společenství věřícího lidu. Kéž vás tato radost provází i nadále a kéž si uchováte onu touhu po eucharistii, která vás dnes na mši svatou přivedla. Ano, některá omezení stále trvají: hygienická opatření, nošení roušek, vzájemné rozestupy a možná ne všichni se do kostela hned dostanou. Naše ohleduplnost, se kterou tyto požadavky bereme vážně na sebe, je takovým vzájemným pozdravením pokoje, gestem, které vyjadřuje úctu, lásku i starostlivost o druhé.
I po rozvolnění přísných opatření dále trvá dispenz od povinné účasti na nedělní bohoslužbě a je jistě moudré, aby ho dále využívali ti, kteří patří do takzvaných ohrožených skupin především lidé starší a chronicky nemocní. Tyto především chci povzbudit a ujistit o Pánově blízkosti a lásce, která nezná zavřené dveře, vyjma zavřených srdcí. Naše modlitby vás provázejí a vy sami se pro nás stáváte znamením touhy po plném společenství, abychom při liturgickém slavení mohli zakoušet něco z radosti, že Kristus je všechno ve všech. Kéž by po tom zatoužili i ostatní naši spoluobčané. Modleme se za to.
V evangeliu nás Ježíš sám utěšuje: „Kdo mne miluje, toho bude milovat můj Otec, a také já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ (J 14,21) Spojme to, co jsme načerpali doma v době odloučení, s novým odhodláním chválit a oslavovat Pána ve společenství bratří a sester.
Žehná
Váš biskup František Václav
Otec biskup tedy mluví o touze po Eucharistii. Ta touha může mít velmi různé podoby:
Někdo starý či nemocný třeba řekne: „Opravu si ještě mezi lidi a do kostela netroufám, bylo by to pro mě ještě příliš velké riziko. Ale toužím, Ježíši, být s Tebou, věnuji Ti čas doma, zvu Tě, přijď!“ A Ježíš přijde. Ježíš není vázaný na ty řádné prostředky. My jich využívejme, když můžeme, to ano. Ale pokud nemůžeme, Ježíš k nám přijde i jinak.
Nebo někdo řekne: „Když je v kostele hodně lidí, ještě si netroufnu přijít. Ale přijdu třeba ve všední den, kdy je mše svatá kratší a lidí v kostele pár. Přece nejdu splnit si povinnost, jdu za Tebou, Ježíši!“
A zas třeba někdo mladý, kdo už „vymete“ kdeco, i tam kde nemusí být, řekne: „Ale toužím Ježíši být fyzicky i s Tebou a fyzicky Tě přijmout v Eucharistii, přijdu i do kostela, jsi pro mě důležitý…“
Ta touha může mít tak různé podoby… Prosme při dnešní mši svaté zvláště o dar touhy po Kristu – pro sebe i pro svoje drahé…