Browse By

PROMLUVA Z 26. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – DVA SLOUPY

Bylo by určitě zajímavé, kdyby se stalo to, co chtěl onen boháč z dnešního úryvku evangelia, kdyby přišel někdo ze zemřelých, postavil se před nás a řekl: „Hele, věčnost je. Ber to vážně!“ Ale je řekl bych dvojnásob zajímavé, co na tuto boháčovu prosbu říká v dnešním podobenství Abrahám. Říká, že mají Mojžíše a proroky a jestli neposlouchají je, tak se nedají přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.

Dějiny dávají za pravdu. Zachoval se výrok spisovatele Emila Zoly: „I kdybych viděl zázraky, neuvěřím!“ Koneckonců víme, že Ježíšovi současníci viděli zázraky a viděli jich dost, a přesto někteří říkali, že vyhání zlé duchy za pomoci Belzebuba. Lidská zatvrzelost může být bezbřehá. Tak nezbývá, než přijmout, že zemřelí nám nebudou chodit říkat, že věčnost je. Máme Mojžíše, máme proroky, máme církev, máme Boží slovo…

A právě Boží slovo dnešní neděle nám ve druhém čtení říká: „Bojuj o víru, zmoci se věčného života!“

Jak na to? Svatý Don Bosko měl kdysi sen: Viděl lodičku církve na rozbouřeném moři. Vlny na ni dorážely, zdálo se, že se potopí. Ale nepotopila se. Obstála, když zakotvila mezi dva sloupy. Jeden sloup nesl jméno Ježíš a druhý sloup nesl jméno Maria.

A to je výborná rada i pro nás. My vidíme různé ty převrácené lodičky kolem nás. Vidíme různé vlny, které na ty naše lodičky dorážejí, na lodičky dětí, vnoučat. Zakotvit mezi ty dva sloupy: Ježíš a Maria.

Právě životopis sv. Jana Boska vypráví, jak tam kdesi do té jeho oratoře přišel na návštěvu nějaký ministr a když viděl, jak tu zdivočelou mládež zvládá, tak říká: „Vy musíte mít nějakou tajnou zbraň, která vám v tom pomáhá.“ A Don Bosko říká: „Mám. A klidně Vám ji prozradím. Moji svěřenci chodí pravidelně ke svaté zpovědi a ke svatému přijímání. Moje svěřence vede sám Ježíš!“

I opavský jáhen Josef Janšta, který hodně pracuje s dětmi a mládeží, v jedné své knížce vzpomíná, jak zažil v Medžugorje až hmatatelnou víru a úctu k Ježíši v Eucharistii při adoraci u kteréhosi táty a syna. Říká: „Nemám o toho synka strach! Jestli táta i syn mají tak živou víru a úctu k Ježíši v Eucharistii, nemám o něho strach.“

Ježíš. A potom Maria. Někteří lidé berou mariánskou úctu jako slabost. Opak je pravdou! Ježíš na kříži ustanovil Pannu Marii naší Matkou. On to tak chtěl. P. Marián Kuffa krásně říká: Ne že by to nemohl udělat jinak. On to nechtěl udělat jinak. Jí Bůh dal takovou sílu, že ona jediná může zadržet spravedlivou ruku svého Syna: „Ježíši, zadrž!“ – „Proč, Maria?“ – Protože Tě o to prosím já!“ – „Ano, Maria, když Ty prosíš, kvůli Tobě zadržím. Miluji Tě!“

Tak Ježíš a Maria. Mezi ty dva sloupy kotvit ty životní lodičky naše a těch, které nám Pán Bůh svěřuje. Může to mít mnoho podob. Zase bude teď možno přihlásit děti na přípravu k přijímání svátosti smíření a Eucharistie. Přihlaste je. Ať je Ježíš vede. A žijme z Eucharistie – celé rodiny. A Ježíš je povede. Celé rodiny! A Maria: Bude teď růžencový měsíc říjen. Modleme se růženec. Nezapomeňme: Ne že by to Bůh nemohl udělat jinak. On to nechtěl udělat jinak. Jí Bůh dal takovou sílu, že ona jediná může zadržet spravedlivou ruku svého Syna: „Ježíši, zadrž!“ – „Proč, Maria?“ – Protože Tě o to prosím já!“ – „Ano, Maria, když Ty prosíš, kvůli Tobě zadržím. Miluji Tě!“

Ježíš a Maria…