Bůh v dnešním 1. čtení krásně mluví o tom, jak přivalí blaho jako řeku, jak bude těšit, jak se lidské srdce zaraduje, jak se jeho ruka ukáže na jeho služebnících. Mnozí lidé mají naopak spíš tendenci hodit všecko zlo světa „Pánu Bohu na krk“. Možná jste to taky už mnohokrát slyšeli: „Kdyby byl Bůh, jak by se na to nebo na ono mohl dívat?!“

Už jsme se nad tím trochu zamýšleli minulou neděli. Tajemství zla ve světě spočívá ve zneužití lidské svobody. Když člověk jedná jako zvíře vypuštěné z klece, podle toho to pak ve světě vypadá. Ptal se kdosi: „Kde byl za 2. světové války Bůh?!“ A dostal odpověď: „A kde byl za 2. světové války člověk?!“

Bohužel zlo má sociální charakter: Když táta propije majetek, děti nebudou mít dědictví nebo ještě rodině zůstanou dluhy. Ale nemůže za to Bůh, ale ten táta. Když budeme drancovat přírodu, zpravidla se to neprojeví nad dvorkem toho, kdo ji drancuje, ale projeví se to výkyvy počasí třeba někde na druhém konci světa. Ale nemůže za to Bůh, ale ten kdo zneužil svobodu a egoisticky přírodu drancoval. Když pár procent obyvatel zeměkoule spotřebuje většinu bohatství, kterou země oplývá, bude jinde hladomor. Ale nemůže za to Bůh, ale lidské sobectví, egoismus. Zlo nedělá Bůh, ale člověk.

Nabízí se otázka: Copak tomu zlu ve světě Bůh nemůže zabránit? Odpověď zní: Může. Jediným úkonem své vůle by Pán Bůh mohl okamžitě zastavit všecky války, genocidy, zločiny, veškerou zlobu a nenávist ve světě. Ale to by musel buď ty zlé zlikvidovat, nebo by nám lidem musel vzít svobodu a udělat si z nás loutky.

Vyprávěl jsem si o tom trochu se skauty a říkal jsem jim: „Zlikvidovat? Rodiče taky nezlikvidují svoje neposlušné děti a nenechají si jenom ty hodné!“ A jeden synek na to povídá: „Zrecyklovat!“ No – aby ten zrecyklovaný člověk ale nebyl zase stejný nebo ještě horší! Pán Bůh člověka ani nelikviduje ani nerecykluje. Pořád dává člověku šanci. A vzít člověku svobodu? Bůh z nás nechce mít loutky. My taky máme raději, když nás někdo svobodně a s láskou pohladí, než kdyby nás v pravidelných intervalech objímala nějaká naprogramovaná mašina.

Bůh svobodu člověka ctí. Ale se svobodou dal člověku i zodpovědnost a jednou to přijde všecko vyúčtovat. Už myslím kdysi jsme si říkali, že po smrti projdeme dvěma soudy – osobním hned po smrti, ale na konci světa bude ještě druhý – všeobecný soud, kde budeme souzeni všichni přede všemi a Bůh jasně všem ukáže, že spravedlnost zvítězila: Že každé dobro bylo odměněno a každé zlo bylo buď zahlazeno pokáním, nebo potrestáno.

A víte, co je krásné? Že Bůh dopuštěné zlo často obrací k dobrému. Když starozákonního Josefa jeho bratři prodali do otroctví do Egypta – to bylo špatně! Ale Bůh to použil k dobrému: Josef nakonec zachránil celé národy před hladem. Když ukřižovali Krista – to bylo špatně! Ale Bůh to obrátil k dobrému: Ježíš nám otevřel nebe. Znal jsem člověka, který byl za války nasazený na práci v Německu a zažil hlad. To bylo špatně! Ale jak ten si potom vážil jídla! Než chleba snědl, tak ho předtím políbil.

A tak ať nás to povzbudí. Pán Bůh je opravdu dobrý. Bůh nedělá zlo. Zlo dělá člověk. Bůh naopak zlo kolikrát ještě obrací v dobro. Pán Bůh je dobrý. Pán Bůh chce žehnat, pomáhat, chce utěšovat, chce naplňovat blahem. Nezapomeňme na to a radujme se z toho…