Slavíme svatodušní svátky. Jak sestoupil Duch Svatý na apoštoly, to jsme slyšeli v prvním čtení. Na nás sestupuje Duch Svatý jedinečným způsobem ve svátosti biřmování.

Děti se mě často ptají: „Co to je biřmování?“ Jak to tomu jejich dětskému rozoumku vysvětlit? Říkávám jim: Když jdeš ke svatému přijímání, tak k tobě zvláštním způsobem přichází Pán Ježíš, dostáváš živého Pána Ježíše ve svaté Hostii. Až půjdeš k biřmování, zvláštním způsobem k tobě přijde Duch svatý, Síla Boží, dostaneš zvláštní Sílu Boží pro svůj život.

Vidíme, co to udělalo s apoštoly, jak je Duch Svatý proměnil, jak proměnil jejich život, když na ně sestoupil. Z ustrašeného hloučku se stávají odvážní chlapi, kteří hlásají Krista a kteří pro něho i položí život.

Ale to není jenom minulost. To je i přítomnost! Bylo svého času v Katolickém týdeníku hezké svědectví o Matouši Venkrbcovi. To je hokejista, který tehdy hrával první ligu za Prostějov, dnes snad hraje za České Budějovice. Pochází z věřící rodiny, hraje hokej od šesti let, tatínek ho vedl spíš ke sportu, maminka ho vedla zase víc k Pánu Bohu. Ve škole byl mezi 25 žáky sportovní třídy jediný, kdo chodil do kostela. Protože mu hokej šel dobře a měl na ledě výsledky, tak mu kluci dávali pokoj. Víru si přenesl i na střední školu, ale nějak cítil, že víra mu překáží, že mu nějak nepřidává na image. Cítil se zranitelný, docela litoval, že ještě chodí do kostela. Navíc ho maminka ještě přemlouvala k biřmování, no tak aby měl klid, tak se přihlásil na přípravu a tam se začal setkávat s lidmi, kteří Boha brali vážně. Začalo ho to nějak oslovovat, naplňovat, začal objevovat, že Bůh mu může dát víc, než hokej. Při biřmování přijal jméno Maxmilián Kolbe. A to přijetí Ducha Svatého ve svátosti biřmování ho velice zasáhlo, změnilo. Uvědomil si, že v životě nechce peníze a slávu, po čemž většina hokejistů touží, ale že touží po něčem trvalejším. Začal navštěvovat ve středy studentské mše svaté. Ale ve středu bývaly i zápasy, takže se nedalo stíhat obojí. Tak ty mše svaté začal trochu „šidit“. Ale udělal objev. Objevil, že v šatně ho to ubíjí a na mši svaté ho to „dobíjí“. A tak s hokejem na čas přestal, začal studovat teologickou fakultu, začal chodit i do scholy vysokoškoláků, kde poznal svoji budoucí ženu. Ale na hokej nezanevřel. Po čase se k němu vrátil a řekl tato slova: „Na mém žebříčku hodnot se hokej postupně propadl někam, kde mohl zůstat. Viděl jsem hokej už v jiném světle, a proto jsem se k němu mohl vrátit.“

Duch Svatý je síla Boží, která proměňuje a naplňuje naše životy, dává našim životům radost, pokoj, dává našim životům cosi trvalejšího, dává našim životům smysl.

Tak nemiňme Ducha Svatého! Kdo ještě nebyl biřmovaný, přihlaste se na přípravu k biřmování – v jakémkoliv věku. A denně prosme, ať Duch Svatý denně na nás znovu sestupuje, ať nás proměňuje, ať nám dává radost, pokoj, ať nám dává cosi trvalejšího, ať dává našim životům smysl…