O čem vypráví ten dnešní svátek Nejsvětější Trojice? Vypráví o Boží velikosti. O velikosti, kterou můžeme jenom nějak tušit, kterou můžeme aspoň trochu poznávat z Božího díla.

V prvním čtení jsme dneska slyšeli o Boží moudrosti. O moudrosti, kterou Bůh vlastnil už na počátku svých plánů, o moudrosti, která byla už dřív, než povstala země, o moudrosti, se kterou Bůh tvořil tento svět.

My jsme letos s jednou skupinkou dětí v náboženství hodně uvažovali o Božích stopách ve vesmíru, v přírodě: pohyb planet, střídání dne a noci, střídání ročních období, koloběh vody, lidské tělo, celá živá i neživá příroda. Jak moudře je všecko ve vesmíru a v přírodě uspořádáno, jaký řád mezi vším vládne, jestli by to všechno mohlo takové věky fungovat jenom tak, samo, když sama se ani průpiska neposkládá. Každá konkrétní záležitost ve vesmíru a v přírodě, jak je i děti v různých předmětech ve škole poznávají, to jsou Boží stopy, stopy úžasné moudrosti, se kterou Bůh všechno připravil a realizoval a bez které by to nemohlo fungovat tak, jak to funguje.

A že se nám možná někdy zdá, že svět neběží, jak má? No, Bůh stvořil svět s úžasnou moudrostí a v úžasné harmonii. Disharmonii do světa vnáší člověk. Čím ji tam vnáší? Četl jsem jednu velice výstižnou myšlenku: Nejzákeřnějším zlem naší společnosti je převrácený žebříček hodnot.

P. Pavel Zahradníček k tomu nabízí toto krátké a výstižné zamyšlení. Nese název Manželka a láhve vína.

A tuhle znáte? Autor a sběratel krátkých příběhů a anekdot pro zamyšlení Pinno Pellegrino vypráví anekdotu o manželovi a manželce. Sousedka tluče na dveře ve vedlejším domě: „Pojďte rychle sem! Vaše žena spadla ve sklepě na scho­dech!“
Manžel se polekal a zeptal se: „A spadla, když šla po schodech dolů nebo nahoru?“ Sousedka: „Dolů.“ Manžel si oddechne: „Velké štěstí – to už byly láhve prázdné!“
Zasmáli jste se? Ale hlavně – zamysleli jste se? Pinno Pellegrino dodává: Tato anek­dota obsahuje vedle humoru především moudrost. Nejzákeřnějším zlem naší společnosti je převrácený žebříček hodnot: nejprve víno, pak manželka; nejprve dům, pak rodina; nejprve čisté zuby, až pak čistá slova; nejprve naše vzezření, až pak náš život… (Mohli bychom dodat: nejprve zábava, pak práce; nejprve práce, pak rodina; nejprve JÁ, potom TY, nejprve děti, pak svatba; nejprve člověk, potom Bůh…) Dokud se nerozhodneme poopravit svůj hodnotový žebříček, svět nikdy nepo­běží, jak má.

Tak pojďme dneska uvažovat nad Boží velikostí, nad Boží moudrostí, nad Božími stopami ve vesmíru a přírodě, nad harmonií i disharnonií, nad žebříčkem hodnot. Impulsů je mnoho…