Co prožila Marie Magdalská po příchodu ke hrobu, to bychom asi prožít nechtěli. Mohli bychom to přirovnat k tomu, jako bychom my přišli o Dušičkách na hřbitov ke hrobu našich nejdražších, a zjistili, že ten hrob je otevřený a prázdný. Ta děsivá představa, že jsme tam někoho s láskou uložili a někdo se tam vloupal, někdo ten hrob zneuctil, někdo ten hrob vykradl a kdoví, co udělal s tělem…

Tak nějak to vnímala Marie Magdalská. Nám se snadno čte v evangeliu, jak přišla časně zrána ke hrobu, a kámen byl odvalený a ona běžela k učedníkům a řekla jim, že vzali Pána a nevíme, kam ho položili. Ale to byl pro ni šok! Co jiného se mohla po těch hrůzách a po nenávisti Velkého pátku domnívat, než to, že ten hrob někdo vykradl! Naštěstí to bylo jinak. Hrobka nebyla vykradená, ale Ježíš vstal. A setkal se s ní, jak čteme na jiných místech evangelia.

My ale té zkušenosti Marie Magdalské můžeme dát i duchovní smysl. Nám se taky někdy může zdát – a můžeme to vnímat s bolestí – že Ježíš nám byl ukraden. Nemyslím to v tom drsném smyslu slova, jak se lidově říká, že Ježíš je někomu ukradený. To by nás asi moc nebolelo! Ale někdy se nám může zdát, jako by nám byla ukradena Boží přítomnost, jako by nám tu víru někdo vzal, jako by ta víra vyšuměla, ztratila se. Můžeme se cítit prázdní jako ten hrob.

A tam je pak moc důležitá jedna věc: Nenechat se přemoct děsem, že je prázdno, že srdce je prázdné. Ani se nedívat moc zpátky, jak to bylo kdysi, jak čistě jsem věřil v dětství, nebo jak jsem v dospívání udělal objev Boha ve svém životě, jak jsem ho třeba až téměř hmatatelně vnímal, jak jsem s ním něco prožil. Dopředu se dívat, očekávat něco od Krista. Být jako ty nalité pupeny v jarní přírodě. Ježíš není minulost! On je přítomnost! Jemu se otvírat, od něho něco očekávat, věřit, že on může obnovit naši víru, naplnit to, co je prázdné.

A to je zároveň i moje velikonoční přání: Ať nás neděsí prázdnota, ať od Krista něco očekáváme, ať se s ním Živým tady a teď při slavení Eucharistie setkáme. Ať se s ním setkáme tady a teď a každý den znovu. Prosme o to…