Browse By

PROMLUVA Z 6. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (C) – LÉKY NA DIAGNÓZU ODSTUPOVÁNÍ OD HOSPODINA

Minulou neděli jsme slyšeli v evangeliu, jak se lidé na Ježíše tlačili. Uvažovali jsme nad tím, proč se v našich farnostech, v naší zemi, v naší Evropě lidé na Krista netlačí. I dnešní první čtení mluví o člověku, který odstupuje od Hospodina, který za svou oporu pokládá smrtelníka, který je jako jalovec na pustině, nic dobrého se mu neukáže, svůj domov má v suchopárné poušti, v solném kraji, kde nelze bydlet. Ale mluví také o člověku, který doufá v Hospodina, jehož oporou je Hospodin, který je jako strom zasazený u vod, který své kořeny vyhání k potoku; když přijde vedro, nestrachuje se, jeho listí zůstává zelené, ani v suchém roku nemá starosti, nepřestává nést ovoce.

Budeme i my pokračovat v našem zamyšlení, které jsme minulou neděli započali. Uvažovali jsme nad diagnózou, čím to je, že lidé opouštějí Hospodina. Říkali jsme si: Člověk objevil svoje možnosti. Je fascinován, okouzlen svými možnostmi. Už „nepotřebuje“ Boha. Někdy je to pýcha, kdy člověk sám sobě chce být Bohem. Někdy jsou to pohoršení, pro která člověk odchází. Někdy prostě nevydrží – to je ta dnešní malá nosnost. Někdy člověka „převálcuje svět“. Bylo by toho víc. Diagnózu máme – docela těžkou! Co s tím? Jak to léčit? Jaké jsou preventivní prostředky a léky pro akutní stavy?

Někdy to léčí Bůh sám, když odejme člověku jistoty, na které člověk spoléhal a člověk najednou zjistí, že Boha potřebuje.

Co pro tu léčbu můžeme dělat my? Jistě: Druhým můžeme ukázat na sobě krásu a vzácnost Krista, můžeme druhé povzbuzovat, můžeme se za druhé modlit, můžeme za ně nechat sloužit mše svaté, obětovat svoje kříže a těžkosti života.

No a pokud jde o nás: Vyprávěl jeden spolubratr, jak byl na nějaké přednášce o sociálních sítích. Lektor tam řekl asi toto: Když chci být na sociálních sítích, tak musím vědět, proč tam jsem, a musím si držet směr, jinak mě to „semele“. A ten můj spolubratr říkal, že si uvědomil, že tak to je i v životě: Vědět, proč tu jsem a držet si směr. Jinak mě to „semele“.

Samozřejmě jedinečným prostředkem pro prevenci i lékem pro akutní stavy je svátost smíření a Eucharistie. Ptali se kdysi sv. Jana Boska, jak to dělá, že jeho svěřenci tolik nepodléhají zlu světa. A on řekl: „Chodí pravidelně ke svaté zpovědi a ke svatému přijímání.“

P. Vojtěch Kodet zase doporučuje v rodinách doma pravidelně společně s dětmi číst Bibli, modlit se nad slovy Bible, vnášet slova Bible do svého života. Kvůli sobě i kvůli dětem. Proč? Když totiž člověk vezme vážně Boží slovo, když ví, že za každým slovem Písma stojí Slovo vtělené, a když to slovo čte, zná a žije, tak se nedá tak snadno obalamutit, protože ví, jaký je Boží pohled na věc. A když škrtne Boží slovo, tak bude věřit slovům lidským a bude za chvíli úplně stejný jako lidé světa a Boží slovo bude až někde v řadě za tím, co řekne kamarád, co řekne kamarádka, co si přečte někde na internetu. Svatý Pavel píše, že přijde doba, kdy lidé budou naslouchat tomu, co lechtá jejich uši, ale nebudou chtít slyšet pravdu. Ta doba je tu. Boží slovo je lékem.

Papež František zase třeba varuje před kompromisy. Nedávno řekl tato slova:

Trochu tady a trochu tam. Člověk řekne: „Ano, ano, já jdu za Pánem, ale láká mne trochu tamto…“ A tak se stane křesťanský život obojakým. Řečeno slovy velkého proroka izraelského lidu, Eliáše: „Kulháte na dvě strany.“ Kulhat na obě nohy a ani na jedné nestát pevně – to je život kompromisu. Řeknu si: „Ano, já jsem křesťan, následuji Pána, ale připouštím to i to“. A tak se ti, kdo stále přistupují na kompromis, stanou vlažnými. Křesťany kompromisu. I my si tak často počínáme, když děláme kompromisy. Když nám Pán ukazuje cestu jak přikázáními, tak vnuknutími Ducha svatého, ale mně se líbí něco jiného a snažím se jít oběma cestami, kulhaje na obě nohy.“

No a pak samozřejmě i modlit se sám za sebe. Jak se prý modlíval kdysi sv. Filip Neri: „Pane, drž si Filipa, nebo se ti Filip ztratí!“

Bylo by jistě těch preventivních prostředků i léků na těžkou diagnózu odstupovaní od Hospodina daleko víc. Ale každému z nás se jistě v srdci cosi zachytilo. Co mám žít a naplnit na prvém místě? Jaký preventivní prostředek či lék je pro mě a pro moje drahé ten, který bych měl použít jako první? Prosme Pána o odpověď i o sílu tu odpověď vtělit do našich životů…