Tak jsme přežili další silvestrovskou noc… Někdy říkám: Proč všechno to hrozné řádění kolem nás? Možná to přináší pocit úlevy, že jsme to všecko vloni přežili. Je to samozřejmě i jakýsi styl života, touha bavit se, být se svými přáteli… Ale možná, že člověk tak i jaksi překřikuje úzkost, která se taky ozývá, když člověk stojí na začátku něčeho neznámého. To je jako když člověk má cestovat někam hodně daleko a někam hodně do neznáma. Možná se na to i těší. Ale možná prožívá i jakousi úzkost, co tam bude, jaké to bude… Nebo když člověk vstupuje do nového zaměstnání. Možná se i těší, ale třeba má i úzkost, jaké to tam bude, jak to všechno zvládne.

I ten Nový rok je něčím neznámým. Prostě nevíme, jestli za rok budeme živi a zdrávi, jestli budou živi a zdrávi naši blízcí, jestli se naplní naše představy a plány, jak to dopadne s naší společností, jak to dopadne se světem…

Naštěstí víme a připouštíme, že nejsme úplně režiséry svého života a už vůbec nejsme režiséry života svých drahých. To je naše útěcha, naše naděje i výzva.

I o těch Vánocích. Narazil jsem na internetu na článek s nadpisem „Deprese v rytmu koled“. A i když myšlenka toho článku směřovala asi někam trochu jinam, tak jsem si uvědomil: Ano, leckdy to tak je. Deprese v rytmu koled. Leckdy ty Vánoce vůbec nejsou tak veselé, jak si přejeme, leckdy právě o těch Vánocích vyplouvají na povrch různé ty pocity opuštěnosti, různé ty bolavé záležitosti v životě člověka, v životě rodin. Ale smyslem Vánoc není veselost za každou cenu! O Vánocích oslavujeme a připomínáme si ne nějakou pohádku, ale oslavujeme a připomínáme si historický příchod Ježíšův do našeho světa. Příchod, který ale není jenom historií. Je i přítomností: Tu máš živého Ježíše – ve svatostánku, ve svátostech. Tu máš Ježíše, který je člověku blízký na vzdálenost jedné modlitby. On je odpovědí na tvoje otázky, on je řešením tvých rébusů.

A to je naděje i výzva i do Nového roku, výzva pro celý rok. Možná se těšíme na nový rok, možná se netěšíme. Možná neseme i nějakou tu úzkost: Tu máš živého Ježíše: Na svátky, na neděle i na všední den, na každý okamžik života. Využij toho!

Přijměme tuto útěchu i výzvu!