Dnešní první čtení i evangelium mluví o dávání z nedostatku. Rád bych k tomuto biblickému vyprávění dneska přidal ještě jedno svědectví ze života, jak dávání z nedostatku může být požehnané.

Kupovali jste si kalendáře na podporu výstavby kostela v Brně-Lesné. Chci vám převyprávět svědectví tamějšího faráře P. Pavla Hověze právě o dávání z nedostatku v této konkrétní farnosti a o Božích znameních, která v této farnosti ono dávání z nedostatku provázejí.

Když otec Pavel v r. 2005 do Lesné přišel, měla farnost ještě splácet dluh 5,5 milionu korun za stavbu duchovního centra. Na stavbu kostela nebylo ani pomyšlení. Prosili o pomoc místní podnikatele, ale výsledek nic moc. Pan farář poprosil všechny duchovní správce v diecézi, jestli by jednu sbírku nemohli věnovat na stavbu kostela. Asi desetina farností pomohla, některé i opakovaně. Někteří kněží darovali i velké částky, které dostali jako odškodnění za pobyt v kriminálech nebo u PTP. Ale devadesát procent správců farnosti prosbu přešlo taktním mlčením.

Jeden mladší kněz otci Pavlovi dokonce napsal, že se jeho prosbou upřímně pobavil, že on sám přišel do farnosti, kde musí mnoho opravovat a nikdo mu nic nedá. A tu si otec Pavel řekl: Když jsou v té farnosti na tom tak zle, tak uděláme my jednu sbírku pro ně. Sbírka vynesla 7.800 Kč. Než otec Pavel peníze předal, sdělil mu pan kostelník, že má zajet do svého rodiště, kde jeden starý kněz chce darovat na stavbu kostela nějaký příspěvek. Přivezl 20.000 korun. Sbírka se hned více než dvojnásobně vrátila.

Pak byla Tříkrálová sbírka pro Charitu. Po sídlišti chodilo 53 koledníků. Pastorační asistentka otci Pavlovi navrhla koupit koledníkům aspoň čokoládu. Otec Pavel trochu zaváhal. Z tříkrálového koledování farnost nemá nic, naopak 53 čokolád bude právě pro farnost znamenat další náklad. Po několika vteřinách ale otec Pavel rozhodl: Ano, koledníci si odměnu zaslouží. A koupili čokolády dětem i dospělým z doprovodu. Druhý den přišel dopis od jedněch starých sourozenců z Čech, že posílají na stavbu kostela 100.000 Kč.

Před časem zase pozvali do Lesné biskupa Petra Esterku, který pečuje o české krajany katolíky po celém světě. Otec Pavel se rozhodl darovat mu na letenku 350 dolarů. Několik hodin na to dostal na stavbu kostela 40.000 korun a na druhý den dostal 350 dolarů – přesně tolik, kolik daroval. Umění dávat z nedostatku…

A tak jsem se i já rozhodl, že tento měsíc nebudeme v naší farnosti dělat pravidelnou sbírku na opravy kaplí a na komunitní centrum, ale jednu sbírku (konkrétně tu dnešní) darujeme pro organizaci Mary´s Meals, která se zabývá projekty školního stravování v nejchudších zemích světa. Také v prosinci v Pusté Polomi nebude měsíční sbírka na komunitní centrum, ale jednou sbírkou pomůžeme manželům naší farnosti, kteří před měsícem vyhořeli. Právě tento týden jsem také odeslal 12.000 Kč pro 2 děti, které naše farnost podporuje v rámci projektu Adopce na dálku. Jsem též rád, že ekonomická rada naší farnosti právě v těchto dnech schválila, že naše farnost bude sponzorovat vybudování jednoho zastavení Křížové cesty na mariánském poutním místě Maria Hilf. Ano, budujeme komunitní centrum. Ale řečeno lapidárně: Sami potřebujeme, proto darujeme druhým.

Umění darovat z nedostatku. Nemusí jít vždy o hmotné věci. Můžeme darovat třeba i svůj čas, svoje schopnosti, svoje síly. Bohu i lidem. Maminka má nemocné dítě, v noci pořádně nespí, ošetřuje ho, ráno přijde na mši svatou, pak se postará o ostatní děti. Nebo myslím třeba na jednoho tatínka v mé bývalé farnosti. Velmi šikovný člověk. Kolikrát jsem po něm něco potřeboval a on mi třeba řekl: „Otče, teď nemohu. Přijdu v 9 večer.“ A odcházel třeba v 11 nebo i po půlnoci a ráno šel do práce. Rád vzpomínám taky na dobu, kdy jsem chodil na střední školu. Když v mé rodné farnosti onemocněl a odešel pak kostelník, starali jsme se o ty věci ještě s jedním kamarádem. Hodně času jsem tomu věnoval. Ale Pán Bůh tak žehnal!

Umění dávat z nedostatku. Jak mohu dávat já? …