Browse By

PROMLUVA Z 31. NEDĚLE V MEZIDOBÍ (B) – CELÝ TVŮJ!

Ježíš zdůrazňuje základní a první přikázání: Miluj Pána, svého Boha! Všimněme si, jak se čtyřikrát v jediné větě opakuje slovo CELÝ: celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou! Sv. otec Jan Pavel II. nás naučil dvěma nepatrným slovům, jejichž význam je závratný: TOTUS TUUS, celý tvůj. Bůh se nám dává celý, jeho láska je dokonalá. Pohleďme na kříž a v úžasu uvidíme, že si Ježíš neponechává nic pro sebe. Dává se nám bezvýhradně celý, do poslední kapky krve, do posledního dechu, do posledního tepu probodeného srdce. Máme-li odpovědět na tuto lásku, poznáváme, že i my jsme voláni k odpovědi celé bytosti. Jiná odpověď by vlastně ani nemohla být pravdivou láskou. A právě zde s lítostí a smutkem v srdci zjišťujeme, kolik chybí naší lásce, aby v ní opravdu bylo celé srdce, celá duše, celá mysl a veškerá síla naší bytosti. Je pravdou, že cosi možná Pánu dáváme, ale ještě více si ponecháváme. Existuje mnoho výhrad vědomých i skrytých, mnoho obav z Božích nároků. Zkusme se někdy „pomodlit“ toto první přikázání.

Zkusme je formulovat jako osobní modlitbu. Zkusme říci: Pane, miluji tě celým svým srdcem, celou svou duší… A možná se stane, že rychle umlkneme v půli věty, v obavě, že nemluvíme pravdu a že k tomu, co říkáme, máme daleko. Zkusme to říci jinak. Třeba: Pane, dej, ať tě miluji z celého svého srdce, prosím tě, pomoz mi, ať tě miluji celou svou duší, nauč mě milovat tě celou svou myslí, veď mě, abych tě dokázal milovat celou svou silou! – Tak se přikázání může proměnit v silnou modlitbu touhy, k níž Bůh nemůže zůstat hluchý a zcela jistě člověku odpoví.

Biskup Josef Hrdlička