Až přijde Syn člověka ve své slávě… Chtěli bychom to zažít? Zažijeme to – všichni! Ve zlých to vyvolává děs, v dobrých touhu. V těch, kdo nevěří, to nevyvolává nic. Jednou přijde Syn člověka ve slávě, zatím přichází jako ten, kdo slouží, jak jsme to slyšeli v dnešním prvním čtení: Jako pastýř, který hledá ztracené, který zpět přivádí rozptýlené, obvazuje zraněné, posiluje slabé…

Když nasloucháme dnešnímu úryvku evangelia, tomu „měl jsem hlad, měl jsem žízeň, byl jsem na cestách, byl jsem nahý, byl jsem nemocný, byl jsem ve vězení“ tak většinou uvažujeme nad Kristem, který „inkognito“ je přítomen v těch nejposlednějších, kterým máme sloužit. Ale napadlo nás někdy otočit to? Napadlo nás někdy, že i my jsme ti nejposlednější a on slouží nám?

Ten hlad, ta žízeň – to jsou i touhy našeho srdce. Po čem hladovíme, po čem žízníme, po čem toužíme? Po pokoji, po lásce, po spočinutí – v důsledku po Bohu! Ježíš touží mě nasytit, napojit!

Na cestách – to jsou všichni ti rozlítaní, neklidní. On je v tom s námi. Je s námi i na zmýlených cestách. On to je, kdo nás vrací zpátky. Neodpočineš si se mnou?
Nazí – to jsou ty věci, za které se stydíme. Věci, o kterých okolí ví i neví. Člověk by měl stát na pranýři. Ježíš člověka nedehonestuje. On dává šaty, on přikrývá nahotu, on vrací důstojnost!

Nemocní – to jsou ty nemoci duše i těla, stárnutí. On je v tom s námi!

Věznění – člověk může být vězněm i doma. Může být vězněm vztahů, závislostí, mechanismů, které nejsme schopni změnit. Můžeme být vězněm spoutaností, psychiky, obsedancí – hrozné utrpení! Můžeme být vězněm plachosti, strachů. Můžeme prožívat osamělost. On je v tom s námi!

Takový je náš Král. A my mu můžeme děkovat, že nám slouží. I lidem, ve kterých on nám slouží, můžeme a máme děkovat. Kteří to jsou? I ty můžeme dnes s vděčností Bohu odevzdat. Prosit, aby Pán odměnil dobro jejich života.

Až přijde Syn člověka ve své slávě, posadí se na svůj slavný trůn. Zatím přichází jako pastýř, který sám i skrze druhé vysvobozuje ze všech míst, do kterých je člověk schopný utéct a dostat se v mlhavém a mračném čase. I my jsme ti nejposlednější a on slouží nám. A to je radost…