I dnes bych rád plně rozvinul krásnou svatodušní liturgii. A tak i naše dnešní zamyšlení nebude dlouhé.

Nevím, jestli je snadné mluvit o Duchu Svatém. Biblický spis Skutky apoštolů vypráví o tom, jak svatý apoštol Pavel přišel do Efesu a ptal se lidí, jestli dostali Ducha Svatého, když přijali víru. A oni říkají: „Ale ani jsme neslyšeli, že je nějaký Duch Svatý!“

Tak my jsme o Duchu Svatém asi slyšeli. Koneckonců každé znamení kříže děláme „Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého.“ Ale kdo je to ten Duch Svatý? Nevím, jestli jsem tuto otázku někdy dostal od dospělých, ale už asi i vícekrát jsem ji dostal od dětí. Dětem říkávám trochu zjednodušeně, a můžeme to tak přijmout i my, že Duch Svatý – to je Boží síla. Přesněji bychom asi mohli říct, že je to třetí Božská osoba, která tu sílu člověku dává. Sílu ke svědectví o Kristu, sílu ke svědectví o víře. Duch Svatý je zosobněná síla Boží.

Apoštolové dostali od Krista úkol jít svědčit o něm mezi lidi. A Ježíš je k tomu vybavil. Dal jim Ducha Svatého. Když na ně Duch Svatý sestoupil, jak jsme to slyšeli v dnešním prvním čtení, to už nebyli ti ustrašení apoštolové za zavřenými dveřmi ve večeřadle, ale s odvahou šli a hlásali Krista. A položili za to i život.

Na nás Duch Svatý zvláštním způsobem sestupuje ve svátosti biřmování. Tam nám dává tu jedinečnou výbavu. Ale dar Ducha Svatého jsme přijali už ve křtu! A je krásné, když v této síle Ducha Svatého člověk svědčí Kristu. A je krásné, když to dokážou i děti.

K tomu dvě takové čerstvé zkušenosti z naší farnosti. Vyprávěla mi před pár dny jedna dívenka, která se připravuje na 1. svaté přijímání, že se paní učitelka ptala dětí ve škole, kdo v Pána Boha věří a kdo v něho nevěří. Tak jsem se ptal, jak to dopadlo. „No – někteří věří, někteří nevěří.“ A ta dívenka řekla: „A já jsem to někomu ze spolužáků i vysvětlila, proč v Pána Boha věřím, že svět by nemohl vzniknout sám.“ Tak jsem ji pochválil. A stejně tak před pár dny jsem měl velikou radost z jednoho klučiny také tady v naší farnosti: Měli ve škole ve vyučování nakreslit, koho mají jako svůj vzor. A on nakreslil Pána Ježíše. Tak to je krásné! Krásný fakt i krásné svědectví.

A to bude hlavní myšlenka dnešní mše svaté: Od chvíle křtu máme Ducha Svatého – tu zosobněnou sílu Boží. A mnozí pak zvláštním způsobem od chvíle biřmování. Máme povolání i výbavu svědčit o Pánu Ježíši před druhými. Vydávejme svědectví! Je to naše poslání a náš čestný úkol. A kéž to umíme tak, jako ty děti, o kterých tady dnes byla řeč…