Svatý apoštol Petr v dnešním druhém čtení mluví o utrpení křesťanů za to, že jednají dobře. Šestá neděle velikonoční je dnem modliteb za pronásledované křesťany – za ty, kteří trpí jenom proto, že věří a podle víry žijí.

Náš papež František 26. prosince 2016 řekl tato alarmující slova: Kolik našich bratří a sester ve víře snáší útlak, násilí a jsou nenáviděni kvůli Ježíši! Řeknu vám jedno: Mučedníci dneška jsou početnější, než byli ti z prvních staletí. Když čteme dějiny prvních staletí tady v Římě, vidíme spousty krutostí páchaných na křesťanech, ale říkám vám, že dnes se na křesťanech páchají stejné a častější krutosti.

I náš otec biskup si přeje, abychom si dneska všimli pronásledovaných křesťanů. Tak k tomu pár informací organizace Křesťanská mezinárodní solidarita:

Během roku 2016 bylo ve světě kvůli víře zabito až 90 000 křesťanů. Různou formou bylo pronásledováno nebo diskriminováno více než 500 milionů křesťanů. Zemí s nejtěžším pronásledováním je už dlouhé roky komunistická Severní Korea, následuje Somálsko, Afghánistán, Pákistán, Súdán a dalších devět zemí s islámskou většinou. Situace křesťanů v zemích Blízkého a Středního východu je zvláště tragická. Destabilizace regionu přinesla vzestup vlivu džihádistických skupin. Následkem sektářského násilí např. klesl počet iráckých křesťanů z 1 300 000 na pouhých 200 000. S novou formou „soft“ pronásledování křesťanů se ale setkáváme také na Západě. V momentě, kdy nová morálka protiřečí biblické morálce, nemohou s ní křesťané souhlasit. Jsou pak obviňováni, že porušují „lidská práva“ (na potrat, eutanázii, sňatek homosexuálů) a otevírá se cesta k jejich perzekuci. Problémy mají svatební úředníci, majitelé restaurací, květinářství, pekaři nebo cukráři, když se odmítají podílet na pokřivení instituce manželství. Do problémů se dostávají soudci, kteří mají rozhodovat o adopci dětí homosexuálními páry. Problémy mají učitelé, když úplně normálně hlásají biblickou morálku. Dalším okruhem jsou zdravotníci, kteří se zdráhají spolupracovat na potratech nebo eutanázii. Křesťané tiše se modlící u potratových klinik mohou počítat s drakonickými tresty (Linda Gibonová byla ve vězení deset let). Zvláštní kapitolou je odstraňování křížů, zakazování nošení křížků na krku, atd.

Jen tak pro zajímavost: Hned v několika čítankách pro žáky 1. stupně základní školy se objevuje báseň autora řady knih pro děti Jiřího Žáčka Maminka. Schválně vám tu básničku přečtu:

K čemu jsou holky na světě?
Aby z nich byly maminky,
aby se pěkně usmály
na toho, kdo je malinký.

Aby nás měl kdo pohladit
a povědět nám pohádku.
Proto jsou tady maminky,
aby náš svět byl v pořádku.

Těchto několik veršíčků na sociálních sítích vyvolalo před časem obrovský poprask – jak říká Jiří Žáček – genderových džihádistů, že taková báseň nemá v čítankách co dělat, že autor staví ženy automaticky do role domácích putěk a kuchařek a uklízeček a přitom z tvorby i z výslovného vyjádření Jiřího Žáčka je jasné, že odmítá degradaci žen na domácí puťky a kuchařky a uklízečky a že mu imponují ženy, které jsou sebevědomé a chytré a něco dokázaly. Prostě chtěl v té básni jenom dětským způsobem přiblížit krásnou roli maminek a byl z toho obrovský poprask. Náš otec děkan říká, že si dokáže představit, že v naší přítomnosti budou i genderoví mučedníci.

Tak nejsou ty otázky tak úplně „od cesty“: Můžeme uvažovat nad otázkou, jestli ještě i dneska jsme ochotni „neohnout hřbet“. Můžeme i my uvažovat nad otázkou, co jsme pro víru a život z víry ochotni snést my. Tato otázka se pomalu znovu stává aktuální i v naší době, i když trošku jinak, než tomu bylo kdysi.

A na závěr ještě prosba papeže Františka, abychom se modlili za své pronásledované bratry a sestry: Jsou pronásledováni a zabíjeni, protože jsou křesťané. Ptám se vás, jak moc se modlíte za pronásledované křesťany? Přidejte se ke mně, abychom je mohli podpořit modlitbou a materiální pomocí.