I dnes zůstaneme v našem zamyšlení věrni tématu půstu. Už jsme si připomněli Boží obdarování v našem životě, připomněli jsme si tváří v tvář těmto obdarováním naše neférovosti a podrazy, které se nazývají hříchy, připomněli jsme si pár dost dobrých důvodů pro to, aby půst měl místo v našem životě. Řekli jsme si: Půst je náhrada za naše hříchy, půst je projev solidarity a lásky vůči trpícímu Kristu, půst zesiluje účinek našich modliteb, půst nás posiluje. Dnes se pokusíme na půst podívat tak trochu z praktické stánky.

Naše zamyšlení bych rozdělil na 4 okruhy:

1. Jak se postit v době postní
2. Jak se postit v obyčejné pátky
3. Jak se postit o dnech přísného půstu
4. Něco málo o tzv. eucharistickém půstu.

Budeme vycházet z rozhodnutí České biskupské konference ze dne 4/7 2000.

ad1) Biskupové říkají: Celá postní doba je časem kající praxe církve. Víc nic. Je na každém z nás, abychom si zvolili, jak postní dobu prožívat. Někdo si třeba řekne: Budu se omezovat ve sladkostech. Jiný si třeba řekne: Nebudu se v postě dívat na televizi. Je to na každém z nás, jakou formu postu v postní době si zvolíme. Ale je jisté, že dobu postní bychom měli prožít trošičku jinak, než ostatní doby.

ad2) Biskupové říkají: Forma pokání v obyčejný pátek je půst od masa nebo jiný kající skutek nebo modlitba. Tak tady se mnohé změnilo. Vy dříve narození víte, že kdysi v pátek byl jasný půst od masa. Dneska je tomu trochu jinak. POZOR! Páteční půst nebyl zrušen – byla pouze změněna jeho forma. Buď můžeme v pátek zachovávat starý zvyk nejíst maso anebo maso klidně i v pátek můžeme, v tom případě máme ale povinnost vykonat v ten den jiný kající skutek – odepřít si třeba něco jiného anebo se pomodlit něco navíc, zajít v pátek na mši sv., apod. Určitě se v dnešní době už nezpovídáme z toho, že jsme v pátek jedli maso. Zamýšlíme se a případně se zpovídáme z toho, jestli jsme v pátek vykonali nějaký kající skutek. Jaký – to už je na nás… Páteční půst je závazný pro všechny křesťany starší 14ti let.

ad3) Na Popeleční středu a Velký pátek ovšem všichni katolíci od 14-ti let zachovávají přísný půst od masa a katolíci od dovršeného 18. do započatého 60. roku věku zachovávají v tyto 2 dny také půst újmy v jídle. Tzn. že v tyto 2 dny zásadně nic z masitých produktů nejíme, a to i za tu cenu, že si odhlásíme oběd v podnikové či školní jídelně, pokud tam na jídelníčku mají maso nebo něco, co je z masa vyrobeno. Půst újmy znamená, že katolíkům od dovršeného 18. do započatého 60. roku života je na Popeleční středu a Velký pátek dovoleno jen 1x za den se plně nasytit, s tím, že i během dne je možno (třeba ráno a večer) něco málo pojíst. Nemocní a těžce pracující nejsou půstem vázáni.

Něco maličko ještě o tzv. eucharistickém půstu: Biskupové nám připomínají, že před každým přijetím Sv. oltářní alespoň 1 hodinu nic nejíme a nepijeme kromě léků a čisté vody. Dáváme tak najevo, že rozlišujeme mezi obyčejným pokrmem a Kristovým Tělem. I toto je dneska už podstatně zjednodušené. Vy dříve narození jistě víte, že když kdysi chtěl jít někdo ke sv. přijímání, musel zachovávat eucharistický půst už od půlnoci. Dnes je to mnohem jednodušší.

Tak to je pár praktických poznámek, ale stále znovu se budeme vracet k myšlenkám PROČ se postíme. Přidejme ještě jednu: Tak jako jsou v církvi dny, které nazýváme SVÁTKY, kdy se spojujeme v radosti nad velkými událostmi dějin spásy, tak máme v církvi také postní dny, kdy se spojujeme v pokání za naše hříchy. A to je také krásný pohled: Nejen pokání za naše osobní hříchy (já a Bůh), ale SPOJUJEME SE v těchto dnech v pokání a dáváme Bohu náhradu i za hříchy ostatních lidí, zvláště těch, kteří pokání nekonají.

Ať i toto zástupné pokání má v našem životě místo – také v tomto týdnu…