Děti rády hrávají takové ty elektronické hry, ve kterých mají více životů. Když ztratí jeden, na monitoru naskočí hláška: nová hra. Když ztratí druhý život, opět: nová hra. A tak mají třetí, čtvrtý, pátý život a kdo ví, kolik ještě. Až ztratí ten poslední, hra končí.

Vzpomínám to proto, že jsou lidé, kteří tomu, co jsem popsal, věří i v realitě. Chtěl bych se dnes s vámi zamyslet nad otázkou, která především vlivem různých východních nauk nachází místo i v naší společnosti, a to je víra v reinkarnaci neboli v převtělování. Jsou lidé, kteří věří v koloběh životů. Věří, že duše žije víc životů. Říkají, že když zemře jedno tělo, duše z něj odejde a vtělí se do jiného právě narozeného nebo počatého těla, a žije další život a pak zase tělo zemře a duše se vtělí do třetího těla a pak do čtvrtého a do pátého, a tak žije koloběh životů, aby se stále očišťovala, stále vylepšovala, stále zdokonalovala, a když už je dokonalá, tak ten koloběh životů prostě skončí a duše spočine v jakési nirváně, v jakémsi spočinutí.

Je třeba říct, že toto není víra křesťanská. I Bible i logické úvahy nám ukazují, že tudy cesta nevede.

Slyšeli jsme to i v dnešním evangeliu: Podobenství o boháči, který nechtěl vidět bídu svého bližního. Ježíš nikde neříká, že ten boháč dostal ještě dalších deset životů, aby se vylepšil a napravil. Ježíš říká: Zemřel chudák a skončil v náručí Abrahámově. A zemřel boháč a skončil v pekle.

Také v listu Židům je jedna zajímavá větička: Každý člověk jen jednou umírá a potom bude soud.

Rovněž Ježíš na jiném místě evangelia říká: Buďte připraveni a bděte, protože neznáte den ani hodinu! Kdybychom měli dalších deset nebo padesát životů na opravu toho, co nyní zpackáme, nebyl by důvod tu větu říkat! Ale Ježíš ji říká: Buďte připraveni a bděte, protože neznáte den ani hodinu. Ježíš v celém kontextu svého učení nám připomíná, že žijeme jenom jeden život a v jeho závěru přijmeme odměnu nebo trest podle stavu, ve kterém se duše bude nacházet. Nevrátíme se tady na zemi! Smrtí končí možnost obrácení.

Nejen Bible. I logika nám ukazuje, že reinkarnace tak, jak jsem ji popsal, nefunguje. Kdyby tomu tak bylo, kdyby opravdu každá duše žila spoustu dalších životů, aby se stále vylepšovala a zdokonalovala, pak bychom asi museli připustit, že i většina z nás je tu jaksi na reparát – na polepšení. Ale v tom případě by svět po morální stránce měl jít stále k lepšímu! A jde svět kolem nás po morální stránce k lepšímu? Po stránce vědy a techniky určitě. Ale po stránce morální určitě ne. Reinkarnace nefunguje.

A tak přijměme z té dnešní mše svaté: Žijeme jenom jeden život. Smrtí končí možnost obrácení. Pak už přijmeme jen odměnu nebo trest. Proto sv. Pavel píše v listě Timotejovi a platí to i nám: Bojuj o víru, zmocni se věčného života. Je o co stát! V Bibli čteme: Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, ani na lidskou mysl nevstoupilo, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují. Děti se často ptají, co ta věta znamená. A já jim říkám: Představuj si nebe, jak umíš nejlíp, a stejně to bude ještě krásnější. Je o co stát. Nemůžeme víc získat a nemůžeme víc ztratit. Výbornou zprávou je, že prostředky máme k dispozici…