Asi před týdnem a půl jsem náhodně vyslechl rozhovor dvou mladých lidí. Jeden povídal: „Kdy jsou vlastně letos velikonoce?“ A druhý říká: „Myslím, že za týden a půl. Jako – ne tohle pondělí, ale to příští!“

Lidé světa mají velikonoce v pondělí. Mají pomlázku. Ti mladší mají vajíčka, ti starší štamprli, no a jak říkali v rádiu, ti odvážnější kdesi při pomlázce sbírají od dívek jako trofeje jejich spodní prádlo. Tak to mají lidé světa…

My křesťané víme, že slovo „Velikonoce“ pochází od slov „Veliká noc“. Pro židy byla Velikou nocí ta noc, kdy je Mojžíš vyvedl z egyptského otroctví. Pro nás křesťany je Velikou nocí noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Slavíme Velikonoce už od minulé noci. Samozřejmě: Budeme je slavit i zítra – na Velikonoční pondělí a vlastně celých 50 dní doby velikonoční.

Pro nás ovšem není nejdůležitější, KDY slavíme velikonoce. Pro nás je nejdůležitější PROČ je slavíme, čím pro nás jsou. Pro nás křesťany jsou připomínkou a oslavou Ježíšova vzkříšení. Nic míň! Už jsme tady kdysi uvažovali nad rozumovými důvody, proč věřit v Ježíšovo vzkříšení. Velikonoce jsou připomínkou Ježíšova vzkříšení, které je zárukou i našeho vzkříšení. Nic míň! Slavíme, že definitivní vítězství smrti nad člověkem je zničeno. A jak to připomíná náš otec biskup: Tak je to od té doby stále!

To je moc důležitá věc! Lidé světa mají tento život – a o ten se třesou. Vyprávěl mi jeden můj známý, který o sobě říká, že je ateista, jak si teď v souvislosti s tou uprchlickou krizí dělá zbrojní pas. Tak jsem se ho ptal: „A k čemu Vám to bude?“ – „No až na mě bude někdo mířit s kalašnikovem, tak se aspoň budu moct bránit!“ A já jsem si tak říkal: „No, až to zase někde bouchne, to nám ten zbrojní pas pomůže!“ Lidé tohoto světa mají tento život a o ten se třesou.

Uvažujme tváří v tvář dnešnímu svátku, jestli věříme v Ježíšovo vzkříšení. Uvažujme, jestli věříme, že smrt je přemožena. Uvažujme, jestli věříme ve svoje vzkříšení. Uvažujme, jestli věříme ve vzkříšení našich drahých, kteří už z tohoto světa odešli. Uvažujme, co Velikonoce znamenají pro nás. Uvažujme, jak to udělat, aby náš život nešel vedle toho. Prosme o stejnou sílu víry, s jakou sv. Pavel napsal: Vím, komu jsem uvěřil, a jsem si jist. Tomu se žádná velikonoční pomlázka nevyrovná. To otvírá nové obzory, to dává životu člověka nový rozměr. Pokud ten dar máme, nenechme si ho vzít! Prosme o ten dar…