Browse By

PROMLUVA ZE SLAVNOSTI SV. JOSEFA – ŠŤASTNÁ SMRT

Je dobře, že jsme přišli oslavit a jistě také prosit svatého Josefa. Je uctíván také jako patron šťastné smrti.

Co je to šťastná smrt? Někteří lidé říkají: „Hlavně aby to dlouho netrvalo, aby to dlouho nebolelo.“ To ještě nemusí být šťastná smrt. Hlavně aby duše byla připravená na věčnost!

Chci vám na toto téma nabídnout dnes několik čtených myšlenek otištěných ve farním časopise farnosti Valašské Meziříčí. Nesou název Rozhodující den v životě. Jsou to spíš takové střípky k tématu „šťastná smrt“. Každého možná osloví něco jiného…

Sv. Tomáš Morus s trpělivostí a velkou silou přesvědčení se sna­žil jednoho svého přítele pohnout k tomu, aby změnil svůj život. Ale on mu vždy odvětil:
„Ach, vždyť to má čas. Obrátím se na smrtelné posteli, tehdy budu prosit o Boží smilování.“ Ale bylo to jinak. Tento muž, světák, který věřil jen sám sobě, byl nečekaně při jednom lovu těž­ce zraněn, a umíral ve velkých bolestech, proklínajíc svůj život: „Ať to vezme čert!“ O pravdivosti této události by bylo možné pochybovat, kdyby ji nebyl zaznamenal sám svatý státník a mu­čedník pro pravdu Tomáš Morus.
Cennou pomoc v přípravě na hodinu smrti nám dává sv. Do­minik Savio. Dvacet roků po jeho smrti měl Don Bosko (jeho duchovní otec) vizi, v které Dominika viděl v nebeském štěstí. Don Bosko sám o tom vypráví: „Ptal jsem se Dominika, co ho v jeho umírání nejvíc utěšilo: Ctnost čistoty, kterou sis uchoval? – Ó, ne. Vlastně i to, ale nejen to. – Snad vědomí čistého svědomí? – I to je dobré, ale existuje ještě něco lepšího. – Pomohla ti snad tvá naděje na ráj? – Ani to ne. – Tak je to poklad všech dobrých skutků, které jsi vykonal? – Ne, ne! – Co ti tedy dalo sílu ve tvé poslední hodině? Tu Dominik slavnostně odpověděl: „Co mě v umírání nejvíc posílilo, byla pomoc mocné Matky naše­ho Vykupitele! Pověz to všem tvým synům. Ať se nezapomínají k Ní modlit, dokud žijí.“
Svatý Maxmilián Kolbe, který v pravém slova smyslu nade všechno miloval Neposkvrněnou, měl zvyk, že večer si své ho­dinky a své brýle položil k nohám její sochy. S úsměvem vysvět­loval: „Moje brýle znamenají moje oči, moje myšlenky, mou prá­ci, hodinky zase čas, který mi ještě zůstává. To vše patří Jí, jen Jí, mně ať už nic víc nepatří. Všechno jsem dal Jí, ať s tím dělá, co se Jí líbí.“ To znamená, že tento svatý byl každý den připraven na odchod z tohoto života.
Přípravou může být i tato modlitba z Belgie ke cti sv. Josefa za dobrou hodinu smrtí: Svatý Josefe, který jsi mým duchovním otcem, shlédni lás­kyplně na mne. Nauč mě žít, jak jsi žil ty: pro Ježíše a Marii. Vypros pro mne trvalý růst v lásce. Vypros pro mne tu otevře­nost ducha, která krášlila tebe a svou rukou mě veď k Největ­šímu dni mého života – k mému vstupu do nebe. Amen.

Každý si najde to své. Bude dobře neodkládat své obrácení. Bude dobře den našeho odchodu z tohoto světa už teď v modlitbě denně svěřovat Ježíši, Panně Marii, svatému Josefovi, patronu šťastné smrti. Každý si najde to své…