Dnešní naše zamyšlení bych nadepsal: Vánoce s humorem i vážně. Kdesi psali, jak by dopadl Ježíš dnes, kdyby se narodil tím způsobem, jakým přišel na svět v Betlémě. Prý by ho nejspíš sebrala sociálka¸ protože porodit dítě ve chlévě, dát ho do krmelce se senem a zahřívat ho dechem zvířat – to by se úřadům dnes opravdu hodně nelíbilo, takže by Ježíšek skončil nejspíš v kojeneckém ústavu.

Ale teď trochu vážněji. Přečtu vám jeden článeček a nechám vás hádat, kdo je jeho autorem: a) pochází ten článek od Svobodných zednářů, b) pochází ten článek z dílny nejmenovaného politika KSČM, c) pochází ten článek z Bruselu – z Evropské unie. Tak schválně hádejte. Nese nadpis: Vánoce musejí zmizet.

Vánoce se naprosto nehodí do moderního světa. Předpokládají možnost, že rodiny jsou pospolu nebo se sejdou, ba dokonce že muži a ženy, kteří se vzájemně vyvolili, budou spolu normálně mluvit. K čemu tato tortura v době, kdy kdokoliv a kdykoliv má právo od kohokoliv odejít?

Vánoce se k modernímu životu nehodí. Jejich zaměřenost na kompletní rodinu nevzala v potaz a diskriminuje jiné druhy svazků. Jejich důraz na Dítě odporuje liberálnějším koncepcím, pro které děti mohou být přítěží.

Vánoce jsou v protikladu modernímu smýšlení. Vánoce jsou překážkou moderního pokroku. Do bohatství a lesku našich vánoc vnášejí připomínku chudoby a jednoduchosti, která není pouze minulostí.

Vánoce jsou přežitek minulosti. V naší těžce dobývané nezávislosti na nikom a na ničem připomínají závislost na Bohu. Pobuřují průmyslové magnáty a magnáty informací, neboť připomínají existenci vlídného a laskavého světa, který zakládá důstojnost mezilidských vztahů.

Vánoce jsou nekonzistentním zmatkem. Vánoce soudí moderní svět. Vánoce musejí odejít. Vánoce musejí zmizet.

Tak na koho byste to tipli? Svobodní zednáři, KSČM nebo Brusel? …

Prozradím vám, že nikdo z nich. Je to článek podle Gilberta Cestertona, což byl anglický spisovatel a mj. také křesťanský myslitel a zastánce katolicismu. On ten článek totiž není celý. On má ještě dovětek:

Vánoce jsou nekonzistentním zmatkem. Vánoce soudí moderní svět. Vánoce musejí odejít. Vánoce musejí zmizet. Anebo ne? A přece: Vánoce nezlomené a záhadné jsou tu dál…

Je to zvláštní. V dnešní době volných svazků a rozvodů a registrovaných partnerů a odmítání dětí a volné výchovy a genderových teorií a dravých tržních mechanismů a budování nezávislosti na nikom a na ničem jsou tu Vánoce, které připomínají úplně opačné hodnoty a přesto ani zastánci volných svazků ani zastánci rozvodů ani zastánci registrovaných partnerů, ani zastánci odmítání dětí a volné výchovy, ani zastánci genderových teorií, ani zastánci dravých tržních mechanismů, ani zastánci budování nezávislosti na nikom a na ničem netouží Vánoce zrušit. Přes všecky moderní tlaky Vánoce zůstávají a oslovují. Ukazují, co má hodnotu. Chraňme ty hodnoty: Chraňme rodinu, chraňme děti, chraňme vztahy, chraňme komunikaci v rodinách, chraňme právo rodičů vychovávat děti, chraňme laskavost, vlídnost. O tom všem vypovídá Svatá Rodina – a nejen o Vánocích. To všechno jsou hodnoty, které i v době dnešních zmatků přitahují (přitahují dokonce i leckoho z těch, kdo zmatky tvoří), protože hodnotami skutečně jsou a lidské srdce to cítí.