Vzpomínám na jednoho pana faráře, který kdysi říkával: „Čím větší slavnost, tím kratší kázání!“ Máme dneska velkou slavnost. Slavnost Těla a Krve Pána Ježíše. Nemáme v církvi nic většího. Navíc slavíme ten svátek v Roce Eucharistie. Nicméně i já chci dnes mluvit krátce. Chci vám říct pár důležitých impulsů, které bych nerad rozředil. Chci vám říct pár důležitých impulsů k Ježíšově poslední vůli – k jeho výzvě: Vezměte a jezte!“

Před časem mi kdosi z mladých lidí řekl: „Pane faráři, mluvíte o tom moc často, že máme chodit ke svátostem!“ Tak se usmívám a říkám si: Je lepší, když farář mluví často o svátostech, než kdyby mluvil často o penězích nebo o sexu. S tím se jaksi počítá, že farář bude o svátostech mluvit a ke svátostem zvát. A dokud budou lidé, kteří ze svátostí nežijí, je třeba o tom často mluvit a často zvát. To je totiž podstatný prvek života křesťana. Z toho žijeme. Kdyby to nebylo důležité, Ježíš by neřekl: „Vezměte a jezte!“ A opačně. Jestliže Ježíš řekl „Vezměte a jezte“, pak to řekl proto, že to důležité je.

Proč je to důležité? Všechno živé tady na zemi potřebuje z něčeho žít. Rostliny potřebují živiny, jinak by nemohly nasadit na květ a vytvořit plody. I zvířata potřebují neustále potravu, musejí doplňovat látky, které tělo potřebuje. I lidské tělo, aby mohlo žít, potřebuje pokrm. Ale my nejsme jenom tělo. My jsme i duše. A lidská duše taky potřebuje pokrm. Ježíš to řekl jasně (a z toho nevycouveme): „Nebudete-li jíst Tělo Syna člověka a pít jeho Krev, nebudete mít v sobě život.“

Možná jsou lidé, kteří řeknou: „Pane faráři, já se modlím, já do kostela chodím, já se snažím dělat spoustu dobrého pro lidi kolem sebe. Jsem já špatným křesťanem jenom proto, že nechodím ke svatému přijímání?“ Dovolím si přirovnání z „jiného soudku“. Je to jako mezi manžely. Může mezi manžely fungovat spousta věcí a krásných věcí a dobrých věcí. Mohou úžasně fungovat. Ale pokud mezi manžely chybí intimita, cosi podstatného v jejich vztahu chybí. Podobně je tomu mezi křesťanem a Ježíšem. Když Ježíše přijímám – to je ta největší intimita s Ježíšem. Jistě. Může být spousta dobrých a velkých a krásně fungujících věcí v životě s Ježíšem. Ale pokud chybí intimita s Ježíšem, chybí něco podstatného.

Zkusme to přijmout. A zkusme to přijmout jako výzvu…