Budeme se dnes zamýšlet nad 1. čtením. Tam jsme ze Skutků apoštolů slyšeli, jak apoštol Petr vyčítá lidem: „Vy jste se zřekli spravedlivého, vyprosili jste si milost pro vraha.“ Ale potom tu výčitku zjemňuje: „Já vím, že jste to udělali z nevědomosti…“ A bylo to tak: Ti židé opravdu v Pánu Ježíši nepoznávali Božího Syna, mysleli, že je podvodník, tak ho vydali na kříž.Určitě je před Pánem Bohem rozdíl mezi tím, když někdo ublíží vědomě nebo nevědomě. Nicméně výsledek je stejný. A o tom bude dneska řeč. Vzpomínám si, vysvětloval jsem kdysi lidem, co je a co není hřích. Říkal jsem: Hřích je vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona. Abych měl před Bohem hřích, tak nestačí jenom slepě něco přestoupit. Abych měl před Bohem opravdový hřích, tak každý hřích musí být vědomý. Abych měl před Bohem hřích, tak tady a teď musím vědět a uvědomovat si: Teď jednám špatně a já to chci a já to udělám. To je hřích. Ovšem kolikrát se stane, že člověk v něčem jedná objektivně nesprávně a neuvědomuje si to, že jeho jednání je nesprávné. Takový člověk samozřejmě hřích nemá. Říká se: Nevědomost hříchu nečiní. Když někdo jedná špatně, ale nezaviněně o tom neví, že jedná špatně, nemá před Bohem hřích. No a tu kdosi přišel s takovou myšlenkou: Tak to by ale potom bylo lepší neučit se o tom, nepoznávat, co je špatné a co je hřích, to by pak bylo lepší, aby kněží o hříchu nemluvili. Lidi by v mnohém nevěděli, že jednají špatně a neměli by hřích, nemuseli by se z toho zpovídat.

Odpověď na tuto námitku je v dnešním prvním čtení: Ano, je rozdíl ublížit někomu z nevědomosti, a je rozdíl ublížit někomu vědomě. Ale výsledek je stejný: Někomu bylo ublíženo. A proto křesťan má povinnost formovat svoje svědomí, vzdělávat ho, vychovávat, hledat co správné je a co správné není.

Jedno přirovnání na toto téma: Mluvili kdysi v rádiu o tom, jak i tragické dopravní nehody vzniknou z toho, že třeba v autě nefungovala taková malá věc, jako je blinkr. Člověk nechtěl způsobit nehodu, nechtěl ublížit, jel dobře, včas pustil blinkr, ale měl v něm spálenou žárovku. A došlo k fatální nehodě s fatálními důsledky. No, je občas dobré zkontrolovat, jestli mi blinkry fungují.

A podobné je to se svědomím člověka. Je dobré o svědomí pečovat, poučovat ho, poznávat, co je a co není správné. Aby mi včas a správně „bliklo“. Ono totiž nejde na prvém místě o to, abychom toho měli co nejméně do zpovědnice. Ale prioritně jde o to, abychom neškodili, abychom neubližovali – ani Bohu, ani sobě, ani jiným, ani vědomě, ani nevědomě, protože výsledek vědomého i nevědomého ublížení je stejný.

Tak kéž pečujeme: o blinkry i o svědomí…