Chtěl bych se dnes s vámi zamyslet nad větou prvního čtení, se kterou můžeme mít docela problém: Bůh vyhlásil všechna tato přikázání. Někdy se říká, že 10 přikázání, to je 10 moudrých rad do života. Dovolím si s tím do jisté míry nesouhlasit. Ano – je to 10 moudrých ukazatelů na cestu životem. Nicméně Bible neříká, že Bůh vyhlásil všechny tyto „rady“. Bůh vyhlásil všechna tato „přikázání“. Slovo „přikázání“ pochází od slovesa „přikázat“. A s tím máme leckdo problém. Má Bůh právo nám něco přikazovat? Chtěl bych vám nad touto větou nabídnout 2 impulsy ze života.

První impuls: Tento týden jsme si s jednou dívenkou trochu kreslili. Dal jsem jí papír a fix a řekl jsem jí: „Kdybys měla nakreslit kolečkem, jak velká jsi ty a jak velká je tvoje maminka, jak bys to nakreslila?“ Dívenka nakreslila sebe jako malé kolečko a maminku jako velké kolečko. Povídám: „Když ty jsi malá a maminka je velká, musíš ji poslouchat?“ – „Musím!“ Pak jsem jí dal druhý úkol: „Kdybys měla nakreslit kolečkem, jak velká jsi ty a jak velký je Bůh, jak bys nakreslila tohle?“ Dívenka nakreslila sebe jako úplně malinkaté kolečko a Boha jako kolo přes celý papír. Povídám: „Když ty jsi takhle malá a Bůh takhle velký, měla bys ho poslouchat?“ – „Měla!“ A pak jsem jí dal nejtěžší úkol: „Kdybys měla kolečkem nakreslit, jak velký je pan farář a jak velký je Bůh, jak bys tohle nakreslila?“ Dívenka nakreslila podstatně větší kolečko jako pana faráře a obrovské kolo jako Boha. Ptám se: „Myslíš, že i pan farář musí poslouchat Pána Boha, když je proti němu takhle malý?“ – „Musí!“ Povídám jí: „Víš, jak bych to nakreslil já? Ono už je vcelku jedno, jestli se jedná o tebe nebo o maminku nebo o pana faráře. Já bych nás všechny nakreslil jen jako malinkou tečku a Boha jako obrovské kolo. Proti Pánu Bohu jsme všichni jako zrníčko písku. A jestli jsme takhle malí a Pán Bůh takhle velký, tak ho musíme všichni poslouchat, jako i ty musíš poslouchat maminku.“ Bůh prostě může přikázat. Přikazuje k dobru člověka, ale nejsou to jen nezávazné rady. Jsou to přikázání. Přikázání k dobru člověka. Samozřejmě: Kromě přikázání máme v Bibli i spoustu dobrých rad do života. A je dobré i jimi se řídit.

Generální vikář brněnské diecéze P. Jiří Mikulášek vypráví:

Stalo se to někdy v dobách normalizace v jednom českém městečku: Do knihkupectví přišel mladý člověk a zeptal se:
„Prosím vás, nemáte něco od Krista?“ Prodavač se trochu vyplašeně rozhlédl kolem sebe a říká: „My nic takového nevedeme.“ Ale takovou Boží náhodou stál právě vedle tohoto mladého člověka místní pan farář. Naklonil se k němu a řekl mu:
„Víte, Kristus sám nic nenapsal, ale kdybyste chtěl něco o něm, můžete jít se mnou a já vám něco dám.“ Věnoval mu Nový zákon. A ten člověk občas přišel a ptal se: „Jak mám tomuto rozumět? – Co tohle znamená?“ Asi po dvou letech přišel a řekl:
„Pane faráři, já bych chtěl být pokřtěn. Já jsem dlouho hledal. Zabýval jsem se buddhismem, islámem, jógou, ale tady jsem našel něco, podle čeho se dá žít.“

Ano, záleží na tom, jak toto Boží slovo přečteme. Můžeme ho přečíst jako větu: „Bůh vyhlásil všechny tato přikázání.“ A bude to pravda. A bude to bolet ta přikázání zachovávat. Ale také totéž Boží slovo můžeme přečíst jako: „Našel jsem něco, podle čeho se dá žít.“ A to je výhra, to je objev…