Drazí bratři a sestry!

Dnešním dnem začínáme nový liturgický rok. Znovu chceme prožívat dějiny naší spásy, tak jak je vnímáme ze zpráv evangelia a jak je zakoušíme i ve vlastním životě. Pán Ježíš nás dnes vybízí: Bděte! Je to důležitá výzva, protože opakem bdění je spánek. Jistě, Pán Ježíš nám nenařizuje, že nesmíme chodit spát, to bychom asi dlouho nevydrželi, ale napomíná nás, abychom neupadli do duchovního spánku, do duchovní malátnosti, ve které se necháme uspat vnějšími věcmi, pomíjivými starostmi a zapomínáme na to nejdůležitější, že totiž chceme dojít do Božího království. Celý náš život je v podstatě snahou a čekáním na splnění tohoto cíle.

Advent nám připomíná dlouhou cestu lidstva od prvotního hříchu až po viditelný vstup vtěleného Slova do lidských dějin. Bolestné otroctví hříchu má být zničeno a je faktem, že na základě předpovědí proroků se vyvolený národ těšil na osvobození. Vždyť mnozí spravedliví, proroci a králi Spasitele viděti žádali… Uviděli ho, kdo bděli, mnozí neuvidí, protože duchovně spí. Život člověka totiž nutně potřebuje duchovní rozměr, jinak se stává nudným a vlastně jakousi čekárnou na smrt. Život ale není čekárnou, je cestou k následování Krista. A právě liturgický rok se všemi slavnostmi nám připomíná tuto duchovní dimensi našeho života. Cítíme, že skrze prožívání všech tajemství v liturgii se nám Kristus stále více blíží, a my si stále více uvědomujeme Jeho přítomnost v našem životě.

Snad právě proto vyhlásil Svatý otec nastávající rok rokem zasvěceného života. Každý z nás má na tomto životě podíl. Už křtem svatým nás Bůh vyvolil k věčnému životu, zasvětil nás Božímu Království. Mateřství, otcovství, to jsou samozřejmě znaky velikého zasvěcení, neboť úkol z toho vyplývající je nesmírně veliký. Jsou jistě i další způsoby zasvěcení, jako je řeholní život, život zasvěcených panen, veškerá charitní služba, služba vychovatelská a mnoho dalších. A také bezpochyby služba kněží, která vyžaduje plné zasvěcení a plné nasazení pro dobro v tomto světě.

Se svátostí kněžství je samozřejmě úzce spojena i Svátost nejsvětější, Eucharistie – hostina díkuvzdání. Před Pánem Ježíšem ve svatostánku klečíme, slavíme ho při každé mši svaté, neboť k nám právě přichází, a my tím vyznáváme Jeho smrt a zmrtvýchvstání a zároveň si prohlubujeme touhu spočinout v náručí Otcově. Abychom stále více prohlubovali náš vztah k Nejsvětější svátosti, bude v příštím roce církev v naší zemi slavit Eucharistický kongres. Uskuteční se v polovině října v Brně. Ale i v našich farnostech chceme tuto událost prožívat. Připravujme se už nyní na důstojnou oslavu Těla a Krve Páně, Božího Těla. Nebojme se vyjít z kostela ukázat Krista i těm, kteří se možná budou schovávat za záclonami svých příbytků. Třeba pohled na Ježíše pomůže roztrhnout onu oponu zaslepenosti a duchovního spánku. V několika kostelích naší diecéze, které jsou Božímu Tělu zasvěcené (Jablunkov, Guty u Třince), a samozřejmě i v konkatedrále v Opavě a v kostele sv. Václava v Ostravě, v bazilice ve Frýdku a na Cvilíně, bude možné za splnění všech podmínek získat částečné odpustky.

Jistě jste si všimli, že jsem zde nejmenoval naši katedrálu Božského Spasitele. Ta bude bohužel uzavřena až do září příštího roku. Ale přesto zůstává naším prvním chrámem, ve kterém mnozí kněží přijali své svěcení. Katedrála je jakýmsi místem narození, předávání viditelného kněžství. Ovšem i na této stavbě se projevují známky stáří a potřebuje „uzdravit“. Po dlouhých jednáních a shánění dotací se konečně mohlo přistoupit ke generální opravě. Jedná se o nejrozsáhlejší obnovu kostela od vzniku Ostravsko-opavské diecéze. Celkový rozpočet je 60 milionů korun, z toho 30 milionů je z evropských fondů, 10 milionů z fondu přeshraniční česko-polské spolupráce díky společnému projektu s opolskou diecézí a 20 milionů musíme dofinancovat z našich zdrojů. Z části k tomu použijeme finanční náhradu z majetkového narovnání. Protože však má katedrála nezastupitelný význam pro celou diecézi, dovoluji si i Vás poprosit o příspěvek na její obnovu. Vezměte to třeba jako vánoční dárek naší katedrále. Už předem Vám moc děkuji a těším se, jak se budeme v budoucnu setkávat při různých příležitostech, především při kněžských svěceních v obnovené katedrále. A ještě jedna prosba: vytrvejme v modlitbách za kněžská a řeholní povolání, za prohloubení našeho zasvěcení, za prohloubení naší víry.

Přeji požehnaný advent a také krásné setkání s Ježíšem, narozeným v Betlémě.

Všem Vám ze srdce žehná

+František V. Lobkowicz