Ježíš říká, že za vykonané dobro nezůstane dlužný. Mluví o odměně na věčnosti. Ale on často odměňuje dobro už tady na zemi. Kolikrát i takových maličkostí dobra si všímá a tak královsky je odměňuje.

Chci se s vámi dnes o jednu takovou zkušenost podělit. Moji zkušenost. Chtěl bych vám vyprávět o tom, jak mi jeden maličký dobrý skutek možná zachránil život.

Působil jsem kdysi ve vesnické farnosti, kde jsme zpočátku byli 2 kněží: starý pan kanovník a já. Měli jsme jenom tuto jednu farnost. Sice velkou a početnou, ale jednu. Pan kanovník míval v neděli ranní mši svatou, já jsem míval velkou. Míval jsem zpočátku v neděli jenom jednu mši, což na dnešní dobu je docela luxus. Mohl jsem se v klidu vyspat, mohl jsem se v klidu pomodlit, připravit na mši svatou, … Býval jsem ráno v neděli na faře. Jednou v sousední farnosti pan farář chtěl jet někam pryč a tak mě prosil, jestli bych mu vzal jednu neděli ráno mši svatou v jeho farnosti. Tak jsem mu to slíbil. Pan kanovník měl v tu neděli ráno v 7 hodin mši svatou v naší farnosti a já jsem kolem 7 hodiny odjel do sousední farnosti. Asi 10 minut po tom, co jsem opustil faru, došlo na faře k vloupání. Zloději byli dva. Jeden svědek dosvědčil, že na začátku mše svaté nějaký škaredý chlap nakoukl do kostela. Zloději viděli, že nějaký starý pan farář je u oltáře, na vesnici zpravidla 2 kněží nebývají, tak šli s jistotou na faru. Když potom po mši svaté paní, která se o faru starala, viděla vypáčené dveře, nevěděla, že jsem byl pryč. Potom mi říkala: „Otče, já jsem se nejdřív dívala, kde uvidím vaše nohy!“ Kdybych na té faře byl, kdybych ty zloděje třeba nějak překvapil, vyrušil, možná by mě vzali nějakou železnou tyčí po hlavě a dopadl bych jako třeba P. Kubíček z Třebenic v Čechách. Tam také v jeho přítomnosti se vloupali do fary, on je vyrušil, tak ho zavraždili. Mohl jsem tak dopadnout i já. Ty zloděje posléze chytili. Setkal jsem se s nimi u soudu. Nebyl na ně hezký pohled. Byli to chlapi, kteří potom byli odsouzeni za spoustu vloupaček, jeden z nich jich měl na svědomí 56. Že jsem ten maličký dobrý skutek udělal, že jsem pomohl spolubratrovi, možná mi to zachránilo život.

Tak kéž je to povzbuzení i pro nás. Kéž konáme dobro a kéž věříme, že Ježíš se zahanbit nedá. On si dobra všímá a dobro odměňuje. V plné míře na věčnosti, ale často už i tady na zemi. Kolikrát i takových maličkostí dobra si všímá a tak královsky je odměňuje…