Také dnes nám Ježíš dává nejen podobenství, ale i jeho výklad. Říká, že na tom poli světa byly, jsou a budou vedle sebe věci dobré i nedobré, říká, že na tom poli světa byli, jsou a budou vedle sebe synové Království a synové toho Zlého, lidé dobří i lidé problematičtí. A upozorňuje na jedno úskalí:

Totiž už v době Ježíšově se nacházeli ochotníci, kteří se nabízeli, že to na tom Božím poli dají všecko do pořádku, že to pole vyplevelí. A Ježíš jim říká: Ježkovy zraky, tohle nedělejte! Nechovejte se jako andělé posledního soudu! Celé dějiny budou přicházet inkvizitoři, revolucionáři, fanatici, kteří se budou nabízet, že vytrhají všechen ten plevel. Ale oni to pole nevyplevelí. Oni ho vyplení. Možná nějaký ten plevel vytrhají, ale vytrhají s ním i pšenici. Tyhlety pokusy vidět přesně, kdo je dobrý a kdo je špatný a ty špatné likvidovat, vždycky končily fiaskem. Ježíš učí, že nikdo z nás nemá tu moudrost konce, aby to dokázal rozlišit. Ježíš je Pravda. On ví. My tu pravdu jenom hledáme. A často se mýlíme. Často to, co vypadá jako koukol, se nakonec ukáže být pšenicí a opačně. Hezky to zpívá Sváťa Karásek v jedné písni: My můžeme třídit leda brambory, nás si roztřídí Bůh.

Samozřejmě to Ježíšovo slovo musíme brát ve všech souvislostech celého jeho poselství. Ježíš na jiných místech jasně učí, že člověk nesmí pasivně mlčet k jakémukoliv zlu. Ale ta touha po pořádku nás nemá vést k netrpělivosti, k bezhlavému odstraňování plevelů.

To je třeba i otázka trestu smrti. Podle průzkumů veřejného mínění je něco kolem 2/3 respondentů, kteří říkají, že jsou pro znovuzavedení trestu smrti v naší zemi. Encyklika Evangelium vitae i současný katechismus se na to dívají velice opatrně. Kolik už bylo justičních omylů, kolik bylo zneužití trestu smrti k likvidaci politických odpůrců, atd. Jenom třeba ty justiční omyly: Letos byl v Japonsku po 46 letech propuštěn z vězení muž obžalovaný z nějakých vražd. Nakonec rozbor DNA ukázal, že je nevinný a že činy nespáchal. Když někoho neprávem zavřou a prokáže se jeho nevina, tak ho propustí a mohou mu to aspoň finančně trochu nahradit. Pokud někoho neprávem vytrhnou jako plevel z toho pole země a popraví, už to nenapraví.

Kolik lidí dneska v jakémsi zápalu touhy po spravedlnosti volá po obnovení trestu smrti. Ale je otázkou, jestli v záhybech srdce není spíš touha po pomstě.

Druhou věcí je možnost obrácení. Nejsou to sice záležitosti příliš časté, ale jsou. Nejenom ten známý obrácený gangster z New Yorku Nicky Cruz, ale třeba i v naší zemi: Ten vrah, který zavraždil v Dubu nad Moravou P. Cyrila Vrbíka, ten se ve vězení upřímně obrátil. Dostal doživotí, bere ho jako pokání za svůj hřích, televizor nechce, čte Bibli, modlí se. Kdyby ho rovnou pověsili, zkrátili by mu příležitost k obrácení. Možná by umíral se zaťatou pěstí. A o to jde: Eliminovat zlo. Zabránit příštímu zlu. To určitě. Ale v dnešní době má stát tolik možností, jak zločince izolovat a účinně ochránit společnost. Nemusí jít zrovna o radikální a nezvratný trest smrti.

Ale to je jenom příklad. Nejde jen o trest smrti. Všeobecně platí – a Ježíš to chce říct i nám: Nehraj si na anděly posledního soudu. Pán Bůh si to přebere. Uměj pojmenovat i nenávidět zlo, uměj zlu bránit, ale nehraj si na anděly posledního soudu. Do ohnivé pece bude plevel vrhat někdo jiný. A možná, že ten „na první pohled plevel“ není až tak plevelem, možná je tím malým zrníčkem, o kterém mluví Ježíš, malou rostlinkou, ze které se stane třeba i mohutný keř, pokud ho nějaký horlivý inkvizitor příliš brzy nevyhrabe ze země a neurčí k likvidaci…