Začněme Rok rodiny s úsměvem – jedním hezkým vtipem. To prý jednou takhle dva chlapi pili v hospodě a už byla zavíračka, tak ten jeden povídá: „Pojď, napijem se ještě u nás!“ V jednu v noci přišli domů a zazvonili. Vyběhla žena, zfackovala oba dva a vyhodila je ven, tchýně pustila psa… „Nic si z toho nedělej“, povídá ten druhý, „u nás se napijeme určitě!“ Ve dvě v noci zazvonili u dveří, přiběhla žena, podala jim ruku, přiběhla tchýně a přinesla jim papuče a obě je potom až do rána obsluhovaly. Když host odcházel, tak povídá: „To mi hlava nebere. U nás jsme dopadli takhle a tady tak fajn…“ A kolega povídá: „Víš, to máš tak. Měl jsem doma psa. Každé ráno jsem ho posílal pro noviny. Nedonesl je jednou – dostal důtku, nedonesl je podruhé – dostal důtku s výstrahou. Nedonesl je potřetí – tak jsem ho zastřelil. No a žena má důtku a tchýně důtku s výstrahou…“

Nebývá to vždycky tak veselé… Za pár dní – spíše už za pár hodin – vstoupíme do roku 2014, v němž budeme věnovat zvláštní pozornost rodině. Připomeneme si 20. výročí Roku rodiny vyhlášeného Organizací spojených národů. Rodina je něco, co je dnes ve velkém nepochopení a ve velkém ohrožení. Olomoucký otec arcibiskup Jan Graubner poslal na začátku adventu věřícím své diecéze pastýřský list k Roku rodiny. Zaujal mě natolik, že bych i vám alespoň krátkou část z něj chtěl přečíst:

Bez uzdravení rodiny nemůžeme očekávat zlepšení situace ve společnosti, jejíž jsme součástí. Kriticky hodnotíme politickou situaci státu, kterému dlouhodobě chybí stabilní a moudrá vláda i dobře fungující úřady. Přitom nás nezneklidňuje skutečnost, že více než polovina manželství se v naší zemi rozpadá, že mnozí žijí ve volných svazcích bez manželství, že dětem se upírá základní právo na dobrou výchovu, na jistotu stabilního domova, na lásku otce i matky, na zdravé morální prostředí! Základem každého státu je rodina. Pokud ta není zdravá, nemůže dobře fungovat ani stát.

Blah. Matka Tereza z Kalkaty říkávala: RODINA, KTERÁ SE MODLÍ, TRVÁ. Dodejme: Trvá, protože čerpá z Božího pramene základní živiny pro život rodiny.

V některých rodinách se společně modlíte pravidelně, někde jen o svátcích, někde vůbec ne. Prosím každého z Vás, abyste udělali aspoň jeden krok správným směrem. Kde se nemodlíte společně vůbec, začněte aspoň krátkou modlitbou před společným jídlem. Kde se modlíte jen občas, modlete se častěji. Kde se modlíte denně, pokuste se Vaši modlitbu zlepšit. Váš krok správným směrem je velice důležitý. Začněte znovu hledat vhodný způsob Vašeho společného otevírání se Bohu.

Tolik otec arcibiskup. My se budeme nad životem v rodině hodně zamýšlet v naší vzdělávací rubrice na pokračování ve farním časopise. Zazní důležité věci. Ale jak to v jednom filmu o sv. Františkovi František říká: „Slova, slova, slova…“ Je moc důležité se za to i modlit. Jak bychom mohli chtít, aby Bůh našim rodinám žehnal, kdybychom se za ně nemodlili?!. Zkusme pro tento Rok rodiny přijmout výzvu otce arcibiskupa: Kde se nemodlíte společně vůbec, začněte aspoň krátkou modlitbou před společným jídlem. Kde se modlíte jen občas, modlete se častěji. Kde se modlíte denně, pokuste se Vaši modlitbu zlepšit. Váš krok správným směrem je velice důležitý. Začněte znovu hledat vhodný způsob Vašeho společného otevírání se Bohu.

A tak i já jako váš farář moc děkuji vám všem, kteří toto pozvání přijmete. Každý večer v Roce rodiny chci posílat zvláštní požehnání všem, kdo se ten den budou společně v rodinách modlit. A ty, kteří jsou osamělí – ať už osamělí fyzicky nebo osamělí se svou vírou – prosím, aby se ke mně přidali svou modlitbou za rodiny v naší farnosti. Každý večer chci posílat požehnání i jim…