Slyšel jsem takový hezký vtípek: To prý jeden člověk má jít do pekla a dostane na vybranou, jestli chce jít do pekla socialistického nebo kapitalistického. A je mu doporučeno, ať si raději vybere to socialistické. Tak se ptá, jaký je v tom rozdíl. A slyší odpověď: „No v socialistickém pekle musí člověk ležet za trest na prkně pobitém hřebíky a jezdí přes něho parní válec. A v kapitalistickém pekle – tam musí člověk ležet za trest na prkně pobitém hřebíky a jezdí přes něho parní válec.“ Člověk se podiví a povídá: „Ale vždyť to je totéž!“ A slyší odpověď: „Je a není. V socialistickém pekle když je prkno, nejsou hřebíky, když jsou hřebíky, není prkno, když jsou hřebíky i prkno, není parní válec, když je parní válec, není do něho nafta a když je nafta, nemá kdo s parním válcem jezdit. Hochu – tam jsem ještě neviděl, že by se válcovalo!“ 🙂

No, jak je to v pekle, to fakt nevím. V každém případě je pravda, že už tady na zemi může být hodně věcí těžkých a nesnadných, věcí, které v tom nejširším smyslu slova člověka „válcují“. Mohou to být problémy zdravotní, rodinné, pracovní, vztahové, existenční, může to být nějaké omezení, oslabení, bolest nad vlastní křehkostí, hříšností. Někdy těch problémů může být tolik, že člověk už ani nedokáže vidět nic jiného. Jistě: Je dobré ty problémy řešit. Ale ne všechno se řešit dá. Některé kříže odložit nejdou. Jsou kříže, které se nosí až do konce. Někdo na to reaguje zahořklostí, nadáváním, uzavřením se do sebe. Jiný se pokusí ty problémy obejít nějakou zkratkou, kterou Bůh ovšem člověku neukázal a člověk nakonec zjistí, že tato cesta ho vede k ještě větším těžkostem a problémům. Všimněme si dnešního evangelia. Ježíš neříká: „Už na to nemysli, se mnou to budeš mít jednoduché, už žádný kříž nepřijde, já tě všech křížů zbavím.“ Dokonce Ježíš ani neříká: „Kdo chce jít za mnou, dej napřed svůj život do pořádku. Napřed vyřeš své problémy a potom mě následuj.“ To Ježíš neříká. Ale říká: „Vezmi všechno to, co tě tíží, co tě trápí, to, co tě zahanbuje, co tě ponižuje, co tě zbavuje naděje. Vezmi všecko to nehezké a skryté, za co se stydíš a pojď za mnou. Uchop to a pojď za mnou se vším tím trápením, které tě obklopuje, ať je jakékoliv. Já to vím, jak to je těžké. Já jsem kříž zažil. A já jsem ti prošlapal cestu. Zkus ještě zatnout zuby a jít dál. Zvedni oči a dívej se na mě. Pojď za mnou. Vezmi ten svůj kříž a následuj mě.

Zkusme přijmout myšlenku, že kříž, který člověk za sebou jenom neochotně vleče, takový kříž člověka válcuje. Ale kříž, který člověk přijme, kříž, který člověk nese za Ježíšem, kříž, se kterým jde člověk cestou, kterou Ježíš prošlapal, takový kříž ztrácí polovičku svojí ostrosti. Proto Ježíš říká: VEZMI svůj kříž a následuj mě!