Budeme si teď několik nedělí po sobě k 2. čtení otvírat list svatého apoštola Pavla Galaťanům. Pro jeho lepší pochopení zkusme si dnes říct něco o historickém pozadí vzniku tohoto dopisu.

Jednou z největších bolestí nás kněží a hlasatelů evangelia je, když vidíme, jak ti, kterým jsme evangelium zvěstovali a které jsme do života s Ježíšem uvedli, se Ježíši vzdalují, jak Ježíše opouštějí, jak do svých životů vpouštějí věci nedobré, které jim ubližují, které je demolují, které je v důsledcích od Krista odvádějí.

Něco takového zažil i svatý Pavel. Asi dvakrát hlásal evangelium v Galácii, dokonce i v silném tělesném oslabení (patrně v nemoci) a Galaťané ho přijali s otevřenou náručí, s otevřeným srdcem a přijali nejen jeho, ale i evangelium, které jim přinesl. Jenže: Když Pavel odešel, přišli jiní hlasatelé a hlásali jiné věci, které Ježíš nepřinesl a nechtěl, a Galaťané to lehkomyslně přijímali. Sv. Pavel se to dověděl a v bolesti nad tím napsal Galaťanům právě tento list, ve kterém se rozhorluje proti padělání evangelia a proti lehkomyslnosti, s kterou Galaťané přijímají matoucí a překroucené věci.

Je to příležitost k zamyšlení i pro nás, jestli i my jako křesťané nevpouštíme do svých životů věci, které jsou nějak v rozporu s tím, co přinesl Ježíš. Asi i nejeden věřící člověk koncem r. 2012 koketoval s myšlenkou konce světa v souvislosti s mayským kalendářem. Přitom Ježíš jasně říká, že o tom dni neví nikdo, jenom Otec. Kolik i věřících lidí se dnes zabývá tzv. „Velkým varováním Ježíše Krista“, které obsahuje i fantasmagorie ohledně papeže, když např. tvrdí, že papež nebyl řádně zvolen, že je to podvodník, atd. Tím se zabývají i naši lidé. Nebo řetězové dopisy: Dostanete dopis s modlitbičkou a s tím, že když to do 24 hodin pošlete dalším třiceti lidem, tak se na vás snese velké požehnání a když to nerozešlete, tak přijde katastrofa. A i někteří věřící lidé ze strachu to raději rozešlou. Co kdyby??? A tak jestli člověk v pondělí navštíví mága, v úterý vědmu, ve středu převtělovače, ve čtvrtek kartářku, v pátek si nechá posílit auru a vyčistit čakry, v sobotu si přečte horoskop, aby naplánoval další týden, a v neděli slavnostně přijme Eucharistii, asi to fakt už nemá moc společného s tím, co Ježíš přinesl. Podobně když člověk čte bulvár – snůšku drbů, nepravd, polopravd (i o církvi) – jistěže to člověka od Ježíše a od církve také vzdaluje. Kolik lidí dnes řekne: „Dyť to bylo v novinách!“ Ale kolik je dnes v novinách nesmyslů! Kdyby lidé raději znali Boží slovo – kdyby raději věděli, co je v Bibli, co jim říká Ježíš, který má slova věčného života!

A tak otázka pro nás: Nemám v životě něco, co je v protikladu s tím, co přinesl Ježíš, něco, co do svého života vpouštím, co mě demoluje, co mi ubližuje, co mě od Ježíše odvádí – třeba právě z těchto věcí, které tu teď zazněly? Máme zodpovědnost za to, co vpouštíme do svého života. Ne všechno je k našemu dobru. Všechno máme v Ježíši, v církvi a nemusíme „šilhat přes plot“. Prosme Ducha svatého, ať nám pomůže rozlišovat a ať nám pomůže vyhýbat se tomu, co nám škodí, co nás demoluje, co rozmělňuje poklad naší víry, co nás od Ježíše vzdaluje…