PROMLUVA ZE SVÁTKU KŘTU PÁNĚ – TY JSI MŮJ MILUJÍCÍ OTEC
„Ty jsi můj milovaný Syn“ – věta, která zazněla nad Ježíšem u Jordánu. Ale stejně tak je to věta, která zazněla nad každým z nás u naší křtitelnice: „Ty jsi můj milovaný syn, ty jsi moje milovaná dcera.“
Vy, kdo jste rodiči nebo prarodiči, nepochybně znáte ten zážitek obrovské lásky, když jste poprvé drželi v náruči své dítě nebo možná už svého vnoučka. Ve svatém křtu nás Bůh přijal za své vlastní děti. A my si můžeme být jisti, že se stejnou láskou, se stejnou něhou nad každým z nás v té chvíli řekl: „Ty jsi můj milovaný syn, ty jsi moje milovaná dcera.“
V rodině (alespoň tedy v té fungující) už to tak bývá, že teprve s přibývajícími roky, s přibývajícím věkem člověk objevuje lásku svých rodičů, objevuje, že i on může říct: „Ty jsi můj milující táta, ty jsi moje milující máma…“ A je moc dobře, když i mezi člověkem a Bohem je tomu tak nějak podobně. Už ve chvíli křtu nad námi Bůh řekl: „Ty jsi můj milovaný syn, ty jsi moje milovaná dcera.“ Co ve chvíli křtu?! Už dávno před naším narozením, dávno před naším početím, už od věčnosti Bůh o nás věděl a myslel na nás láskou! Je moc dobře, když člověk aspoň s přibývajícími roky tu Boží lásku ve svém životě objevuje. Je moc dobře, když člověk aspoň s přibývajícími roky umí Bohu říct: „Ano, Bože, jsem tvůj milovaný syn, jsem tvoje milovaná dcera. A Ty jsi můj milující Otec.
Máme v tomto Roce víry obnovit svoji víru – nejenom tu rozumovou. Ale i tu vztahovou – náš vztah, naši důvěru k Bohu. Také důvěru k Bohu jako mému milujícímu Otci. Jak si Boha představovat jako milujícího Otce? Našel jsem na internetových stránkách jedno nádherné osobní vyznání víry, které vzniklo z modlitby nad Božím slovem obsaženým v Bibli. V Bibli na tolika místech je tak nádherně roztroušeno i shrnuto, jaký je Bůh. Podotýkám, že každá věta, která v té modlitbě zaznívá, je obsažena na konkrétním místě v Bibli. Můžete si ji přímo v Bibli najít. (Aspoň se procvičíte v hledání a používání biblických zkratek. :)) A možná nás to přivede k větší lásce k Bibli a k její častější četbě. Vychutnejme si, jak nádherně Bible vypovídá o Bohu jako o milujícím Otci:
Věřím
– v Boha, který je bohatý v milosrdenství (Ef 2,4)
– v Boha, který je milostivý, plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný (Žl 145,8)
– v Boha, jehož věrnost a milosrdenství sahají až do oblak (Žl 57,11)
– v Boha, jehož milosrdenství jde z pokolení do pokolení (Lk 1,48)
– v Boha, jehož dobrotivost je nesmírná (Žl 31,20)
– v Boha, který je ke všem dobrotivý (Žl 145,9)
– v Boha, jehož laskavost trvá po celý život (Žl 30,6)
– v Boha, jehož moudrost nelze vystihnout (Iz 40,28)
– v Boha, jehož slovo se vždycky splní (Ez 12,28)
– v Boha, který je světlo a není v něm žádná temnota (1Jan 1,5)
– v Boha, který má obrovskou sílu a úžasnou moc (Iz 40,26)
– v Boha, který všechno může (Mdr 13,23)
– v Boha, který slyší a odpovídá (Iz 30,19)
– v Boha, který není nikdy zemdlený a unavený (Iz 40,28)
– v Boha, kterému se nikdy nic nevymklo z rukou (Tob 13,2)
– v Boha, který je štědrý ke všem, kdo ho vzývají (Řím 10,12)
– v Boha, který od nikoho není daleko (Sk 17,27)
– v Boha, který sám dává všemu život (Sk 17,25)
– v Boha, který je Otec (Tob 13,4)
– v Boha, který je láska (1Jan 4,8.16)
– v Boha, který mě vede za ruku a opatruje mě (Iz 42,6)
– v Boha, který za mě dokončí zápas (Žl 57,3)
– v Boha, který je má skála a mé útočiště (Žl 62,7.9)
– v Boha, který slyší mé volání a uzdravuje mě (Žl 30,3)
– v Boha, který mi stále ukazuje cestu k životu (Žl 16,11)
– v Boha, který mi vlévá do duše naději (Žl 62,6)
– v Boha, který mě vyvádí z propastí (Žl 71,20)
– v Boha, který mě ukrývá (Žl 83,4)
– v Boha, který mi ukazuje cestu a stále na mě hledí jeho oči (Žl 32,8)
– v Boha, který mě obklopuje milosrdenstvím (Žl 32,10)
– v Boha, který mě zahrnuje útěchou (Žl 71,21)
– v Boha, jehož jednání je jen láska a věrnost (Žl 25,10)
– v Boha, který mě vytrhl z moci temnoty a převedl do svého království (Kol 1,13)
– v Boha, u něhož mohu mít útočiště a domov (Žl 91,9)
– v Boha, který mě uzdravuje ze všech nemocí a sytí mě dobrem (Žl 103,3)
– v Boha, který sám ode mě vzdaluje všechny moje nevěrnosti (Žl 103,12)
– v Boha, který mě nevydal smrti (Žl 118,18)
– v Boha, který chrání můj život (Žl 121,7)
– v Boha, který mě zná a ví o mě (Žl 139,1-2)
– v Boha, který zná mé srdce i můj neklid (Žl 139,23)
– v Boha, který mě těší jako matka (Iz 66,13)
– v Boha, který mě nese v náručí a hýčká na kolenou (Iz 66,12)
– v Boha, který mě vyslyší dřív, než k němu zavolám (Iz 65,24)
– v Boha, který po celé dny ke mě vztahuje své ruce (Iz 65,2)
– v Boha, který mě chrání pokojem (Iz 26,3)
– v Boha, který je mou záštitou a mým útočištěm (Iz 25,4)
– v Boha, který se mě vždy ujímá (Žl 27,10)
– v Boha, který mi pomáhá (Iz 41,13)
– v Boha, který se mi dává nalézt (Jer 29,14)
– v Boha, který mě pevně drží za ruku (Iz 41,13)
– v Boha, který mi dává odvahu (Iz 40,28)
– v Boha, který mi stírá slzy z tváře (Iz 25, 8)
– v Boha, který je mým štítem (Př 30,5)
– v Boha, který mě zemdlenému dává sílu (Iz 40,28)
– v Boha, který sám urovnává mou cestu (Iz 26,7)
– v Boha, který mě ospravedlňuje svou milostí (Řím 3,24)
– v Boha, který ke mně mluví (Oz 2,16)
– v Boha, který mě vyslýchá (Jer 29,12)
– v Boha, který se mi dává poznat (Gal 4,9)
– v Boha, který mi daruje život (1Jan 5,16)
– v Boha, který mě probudil k životu spolu s Kristem (Ef 2,4)
– v Boha, který mi dává naději do budoucnosti (Jer 29,11)
– v Boha, který ve mně zůstává (Jan 15,4)
– v Boha, který mi dá vše, oč budu prosit ve jménu Ježíšově (Jan15,16)
– v Boha, v němž žiji, pohybuji se a jsem (Sk 17,28)
– v Boha, který mi spolu s Kristem daroval všechno (Řím 8,32)
– v Boha, který mě už před stvořením světa vyvolil (Ef 1,4)
– v Boha, který mě zahrnul přebohatou milostí (Ef 1,8)
– v Boha, ke kterému smím přistupovat svobodně a s důvěrou (Ef 3,12)
– v Boha, který mě postaví před svou tvář (2Kor 4,14)
– v Boha, který mě povolal, abych žil spolu s ním (1Sol 5,10)
– v Boha, který mě povolává k pokoji (1Kor 7,15)
– v Boha, který mě nikdy neopouští a nikdy se mě nezřekne (Žid 13,5)
– v Boha, který mně odpouští hříchy a očišťuje mě od každé nepravosti (1Jan 1,9)
– v Boha, v jehož rukou je moje budoucnost (Žl 31,16)
– v Boha, který si mě vyryl do svých dlaní (Iz 49,16)
– v Boha, který má před sebou stále mé hradby (Iz 49,16)
– v Boha, který ke mě vztahuje ruce (Iz 65,2)
– v Boha, který své věrné opatruje (Žl 31,24)
– v Boha, který za mě nosí břímě (Žl 68,20)
– v Boha, který se dává poznat jako Otec (1Jan 2,14)
– v Boha, který je mým tatínkem (Řím 8,15)
– v Boha, který mě volá jménem (Iz 43,1)
– v Boha, který mě vykoupil (Iz 43,1)
– v Boha, v jehož očích jsem drahý a vzácný (Iz 43,4)
– v Boha, který si mě zamiloval (Iz 43,4; Řím 8,37;1Jan 4,10)
– v Boha, který mě miluje víc než moje matka (Sir 4,10)
– v Boha, který mě žárlivě miluje (2Moj 20,5; 34,14)
– v Boha, který si mě zamiloval z velké lásky (Ef 2,4)
– v Boha, který si mě pokládá na své srdce (Pís 8,6)
Každý ten aspekt, který tady zazněl je v Bibli. A to je Boží slovo.
Tak ano, Bože: My jsme Tvoji milovaní synové, Tvé milované dcery. Ty jsi náš milující Otec. My to víme a zakoušíme. Děkujeme, že nám to tak výstižně sděluješ i svým slovem…