Z důvodu změny ve vedení duchovní správy je dočasně na webových stránkách farnosti pravidelně aktualizována pouze záložka "Ohlášky". Ostatní dle možností.

Browse By

PROMLUVA Z 18. NEDĚLE V MEZIDOBÍ – TO ZA KOMUNISTŮ NEBYLO!

Ta dnešní biblická čtení jsou opět tak poučná! V prvním čtení jsme se přenesli do doby Starého zákona – do chvil, kdy Mojžíš Boží mocí vyvádí vyvolený židovský národ z egyptského otroctví, ve kterém ti lidé léta žili, léta trpěli, léta zakoušeli tyranii. Mojžíš je vyvádí z otroctví do země zaslíbené, do země oplývající mlékem a medem, to znamená do země úrodné, bohaté a hlavně svobodné. Jenže cestou přicházejí těžkosti, lidé už toho mají tak akorát a tak se proti Mojžíšovi bouří, vzpomínají na hrnce plné masa, které měli v Egyptě. Jen jaksi zapomínají, že u těch hrnců plných masa seděli jako otroci. Kus žvance jim byl v tu chvíli milejší.

Je to obrázek i dnešní doby. Kolik lidí dnes říká: „Za komunistů bylo líp!“ Tak ano: Chléb byl za 4,20, mléko za 2 koruny a rohlík za 40 haléřů. Ale za jakou cenu?! Kolika lidem tento režim bránil v rozvoji jejich osobnosti, kolika dětem bránil ve studiu, kolika dospělým bránil vykovávat povolání, po kterém toužili! Kolikrát stál se zbraní v ruce Čech proti Čechovi! Měli jsme věznice s politickými vězni. Kolik lidí tento režim šikanoval, kolika lidem tento režim vzal svobodu, kolika lidem zbabral život, kolik lidí ve jménu tohoto režimu o život přišlo?! Ale chléb byl za 4,20…

Udělal jsem před nedávnem takovou hezkou zkušenost: Byl jsem v jedné lékárně a byl tam přede mnou jeden starší pán, který těch léků už potřeboval asi docela hodně. Když si naporučil všechno, co potřeboval, tak asi i tak trochu v legraci řekl nějakou myšlenku v tom smyslu: „Tak a teď zavřít oči a zacpat uši, ať neslyším tu cenu!“ Oči nezavřel, uši nezacpal, paní magistra mu řekla cenu a on na to povídá: „Jaj, to za komunistů nebylo!“ A ona mu na to řekla: No, vy už nějaké roky máte, vy už byste i mohl pamatovat měnovou reformu z padesátých let, kdy v roce 1953 ještě 36 hodin před provedením reformy prezident Antonín Zápotocký ujišťoval národ, že koruna je stabilní a za 36 hodin to krachlo a lidi přišli o velkou část svých úspor. A bylo pořešeno! Když k tomu připočteme ještě znárodnění po únorovém převratu v r. 1948, opravdu můžeme říkat, že to za komunistů nebylo?

I evangelium mluví o podobné záležitosti jako první čtení. To dnešní evangelium je pokračováním evangelia minulé neděle: Ježíš rozmnožil chleby, nasytil zástupy a teď lidé hledají Ježíše. Člověk by řekl: To je hezké, že Ježíše hledají! Ale Ježíš říká: Vy mě nehledáte proto, že jste viděli znamení. „Vy mě hledáte proto, že jste se dosyta najedli z těch chlebů!“ Ti lidé udělali zkušenost: Jejda, bude chleba zadarmo – honem za Ježíšem! A Ježíš říká: Ale já jsem nepřišel, abych plnil vaše „břuška“. Já jsem vám přišel dát větší hodnoty! A mluví o Eucharistii. My teď několik nedělí po sobě uslyšíme Ježíšovu Eucharistickou řeč: Ježíš zve k přijímání jeho Těla a Krve. A my za 3 týdny uslyšíme, že mnozí to nepřijali, že říkali: „Tvrdá je to řeč, kdo to má poslouchat!“ Evangelista výslovně říká, že mnoho z nich odešlo a už s Ježíšem nechodili. Oni chtěli jiného Ježíše. Tohle ne! I to je obrázek mnohých lidí dnešní doby: Chléb a hry – dobře se najíst a pořádně si užít, co potřebujeme víc?!

Ve Starém zákoně je jedno moc krásné vyprávění o tom, jak starozákonní Ezau vyměnil vzácné prvorozenecké požehnání za misku čočky. Kolik lidí i dneska Krista a ty největší hodnoty, které přesahují tento čas, vymění opravdu za misku „šošovice“! Člověku nad tím krvácí srdce. Ale taky se to srdce raduje, když vidí ty, kteří znají hodnotu Ježíše a nedají ho.

Před nedávnem jeden ministrant přede mnou zmínil myšlenku, že Jidáš prodal Ježíše jenom za takovou trochu – za 30 stříbrných. A já jsem mu řekl: „Za kolik bys ho prodal ty? Za kolik by to už stálo za to?“ Ministrant se chvilku zamyslel a říká: „Já bych ho neprodal!“

A tak ať nám Pán Ježíš i při dnešní mši svaté připomene, že jsou hodnoty větší a menší, že i zla jsou větší a menší. Ať nám pomůže žebříček hodnot uspořádat ne podle veřejného mínění, ale podle hodnoty, jakou jednotlivé skutečnosti opravdu mají, a především ať nám pomáhá, abychom v tom nejširším smyslu slova nikdy větší hodnoty neměnili za menší, protože to by byl špatný obchod…