Zamýšlíme se dneska nad darem Eucharistie. Snažil jsem se kdysi spočítat, jakou cenu má jedna obyčejná neproměněná hostie dovezená z pekárny, a vyšlo mi, že má cenu asi něco pod 20 haléřů. Říkávám to i dětem, které se připravují na 1. svaté přijímání. Ale také jim říkávám, že po proměnění, kdy se ta hostie stane Ježíšovým Tělem, má hodnotu ležaté osmičky – hodnotu nekonečnou.

V čem je hodnota Eucharistie? Mohli bychom to nahlížet z různých úhlů. Dnes chci nabídnout pouze jeden jediný pohled. Je z myšlenek olomouckého světícího biskupa Josefa Hrdličky:

Starší školáci z fyziky dobře vědí, co je to silové pole. Fyzik by řekl: Silové pole znamená, že kolem silného zdroje se vytvoří prostředí, ve kterém se částice budou chovat jinak, než normálně. Budou se jinak chovat, jinak sdružovat… Patrně si ještě pamatujeme ze školy ten pokus s železnými pilinami a magnetem: Železné piliny – to je hromádka smetí. Ale když k nim přiložíme magnet, tak z té hromádky smetí se vytvoří třeba nádherný vějíř nebo květ. V silovém poli magnetu se ty železné piliny začnou chovat jinak.

My můžeme říct, že o Eucharistii to platí několikanásobně. Eucharistie – Ježíšovo Tělo a Krev, živý Ježíš – to je ten silný zdroj. Chodit ke svatému přijímání, přijímat Krista v Eucharistii – to znamená ocitat se v silovém poli živého Boha. Ty částice, které pobíhají po světě (se svými plus i minus) – to jsme my lidé. Vidíme to denně kolem sebe a vidíme to možná i sami v sobě, že život člověka může být hromádkou smetí, pokud člověk Boha nepustí k srdci. Ale platí to i opačně: Bůh je schopný uspořádat to i jinak: do květu.

Ať nás tyto myšlenky povzbuzují k touze po častém přijímání Eucharistie, k touze po častém ocitání se v silovém poli živého Boha – často, i ve všední dny. Ať živý Ježíš může hromádky smetí v nás proměňovat v květy…