Pán Ježíš v dnešním evangeliu říká: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.“

Víme dobře, jak ten pojem „přítel“ je dneska zdevalvovaný… Když někdo řekne: „Já mám přítele, já mám přítelkyni“, tak často to znamená: „My se máme rádi, my spolu žijeme, ale nebudeme se vázat žádným manželstvím. Kdyby něco, tak z toho můžeme snadno vycouvat.“ Bohužel často to pak bývají právě děti, které se stávají rukojmím takového vztahu. To není přátelství. Láska, která si nechává zadní vrátka, aby jednou mohla i skončit, není opravdová. Opravdová láska, opravdové přátelství jsou závazné – závazné až na smrt. Ježíš říká tu větu: „Vy jste moji přátelé“ – a na druhý den už je na kříži. „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.“

Opravdová láska, opravdové přátelství jsou závazné – závazné až na smrt. Platí to mezi lidmi navzájem, platí ve vztahu Krista k člověku a je třeba, aby ten vztah byl oboustranný. Aby to platilo i ve vztahu člověka ke Kristu: Ty, Ježíši, jsi můj Přítel. Pokud to moje přátelství s Tebou je opravdové, tak vím, že je pro mě závazné – závazné až na smrt.

Je dneska 6. květen, den, který nám ukazuje, že i tady v naší zemi, v tom kousku naší země – ve Slezsku – vyrůstali opravdoví Boží přátelé, přátelé až na smrt. Tím Boží přítelem – doslova a do písmene přítelem až na smrt – kterého si dnes v církvi připomínáme, je svatý Jan Sarkander. Svatí jsou pro nás světlem, příkladem. Pojďme se dnes povzbudit životním příkladem sv. Jana Sarkandera:

Narodil se 20. 12. 1576 ve Skočově v těšínském Slezsku. Své dospívání prožíval již na mariánském poutním místě v Příboře, kde dodnes stojí dům, ve kterém bydlel. Studoval filosofii v Olomouci a v Praze (1597-1603), teologii ve Štýrském Hradci (1604-1606). Potom uzavřel manželskou smlouvu (3.9.1606) ve Velkém Meziříčí, ale už v roce 1607 zřejmě jako vdovec přijal nižší svěcení a v roce 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze. Působil v duchovní správě na různých místech, mj. i v Jaktaři u Opavy či v Charvátech, naposled jako farář v Holešově. Za stavovského povstání byl obviněn z velezrady, zatčen a v olomouckém vězení vyslýchán útrpným právem – tzn. mučením, při čemž ho soudci nutili k prozrazení zpovědního tajemství. To však ani přes kruté mučení neprozradil. Jeho věrnost šla tak daleko, že i v utrpení a nevýslovných bolestech se modlil breviář. A když ve vězeňské cele nemohl vykloubenýma rukama otáčet listy breviáře, tak listy breviáře otáčel jazykem. Zemřel na následky trojího mučení 17.3. 1620 v Olomouci, kde je i pochován. Pius IX. ho prohlásil za blahoslaveného v r. 1859. Svatořečen byl v r.1995 v Olomouci papežem Janem Pavlem II.

Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. Ať přátelství mezi námi lidmi i naše přátelství s Kristem není ničím laciným, ať není ničím, z čeho by se dalo snadno vycouvat. Opravdové přátelství si nenechává zadní vrátka. Opravdové přátelství je závazné až na smrt. Za budování takovýchto přátelství mezi námi lidmi i směrem ke Kristu ať se přimluví i světec dnešního dne – Ježíšův přítel až na smrt svatý Jan Sarkander.