Na internetu jsem našel hezký vtip, který ministr Karel Schwarzenberg vyprávěl sám o sobě: Svatý Petr sedí u brány nebeské a najednou vidí, že nahoru jde Schwarzenberg a chechtá se na celé kolo. Svatý Petr se na něho podívá a povídá: „Poslouchej, ty jsi vedl velice nemravný život a ani v poslední době jsi nebyl zrovna vzorný! Za chvilku stojíš před Pánem a musíš se zodpovídat za celý svůj život, tak zvážni honem!“ Schwarzenberg se nepřestane smát a říká: „Svatý Petře, dole ve sněmovně si furt ještě myslí, že pouze spím…“

Jde o to, abychom nespali my nad Božím slovem. Slyšeli jsme dnes v evangeliu, že lidé žasli nad Ježíšovými slovy, protože učil jako ten, kdo má moc. A s tou mocí vyháněl i démony. A tu moc dal Ježíš církvi.

Vyprávěl jsem dětem, jak úžasná moc je v kněžství. Když kněz lije vodu na hlavu dítěte a říká: „Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“, tak v tu chvíli Bůh to dítě přijímá jako svoje vlastní, dítě lidské stává se dítětem Božím. Když kněz říká slova proměňování, tak na jeho slovo živý Ježíš sestupuje do svaté Hostie a do kalicha. Když kněz uděluje rozhřešení, tak na jeho slovo Ježíš odpouští. To my kněží zvlášť silně pociťujeme zvlášť třeba u umírajících lidí, nejvíc u těch, kteří třeba i desítky let nebyli u zpovědi. A ty jako kněz víš, že na tvoje slovo tomu člověku Ježíš odpouští a bere si ho k sobě. Takovou moc nemá na světě ani nejmocnější muž planety. Takovou moc má jenom kněz. A má moc i v té démonické rovině. My jsme dnes v evangeliu slyšeli, jak Ježíš vyháněl zlé duchy. A tu moc dal církvi.

Je tomu asi sedm, osm let, kdy se v jednom domě v Bobrové nedaleko Nového Města na Moravě, děly zvláštní věci. Dle svědectví obyvatelů domu i místních lidí v domě praskala skla v oknech, pohyboval se nábytek a létalo kuchyňské nádobí vzduchem. Je dostatečný počet svědků, kteří to mohou potvrdit. Dokonce o tom byla i reportáž v televizi Nova. Přišlo se i na příčinu, v domě se prováděly nějaké praktiky z okruhu magie, čarodějnictví, spiritizmu. Mimochodem je to oblast, do které nám Bůh zakazuje vstupovat, protože jsou to věci nesené mocí démonů. Jsou to věci, které mohou člověka odrovnat fyzicky, psychicky i duchovně. Nikdo si s danou situací nevěděl rady a byl požádán i místní farář, aby pomohl. Příbytek vykropil, požehnal a odsloužil v něm mši svatou. A problémy ustaly.

Známý český exercitátor a bývalý exorcista P. Vojtěch Kodet vyprávěl příběh jednoho svého přítele, který měl svého času problémy se zuby. Nevěděl si s tím rady, a navíc byla sobota. Bezděky si bolavou tvář začal hladit rukama. Předtím si to nikdy neuvědomil, ale teď poznával, že mu z dlaní vychází nějaká energie. Po chvíli přestal zub bolet. Svěřil se s tím své manželce která občas trpěla bolestmi hlavy. Při nejbližším záchvatu bolesti muž nelenil a ruce obdařené tajemnou energií přiložil k hlavě své milované. A ono to zabralo. To už nebylo jen tak. Nedalo mu to, sehnal si pár knížek a rozhodl se, že svou schopnost bude rozvíjet. Opatřil si spirálu, virguli, kyvadélko a začal to zkoušet pěkně podle ověřené metodiky. Léčitelské schopnosti se najednou zintenzívnily. Když nakonec pověsil své povolání na hřebík a začal se věnovat výhradně léčitelství, narostl účinek tajemné síly do závratných rozměrů. Klientela rostla každým dnem, úspěch střídal úspěch, ale pak přišel den D. Ďábel si přišel vybrat svou daň. Muž začal mít poruchy spánku, až nakonec nemohl spát vůbec. Duševní deprese zcela ovládly jeho nitro. Stál na pokraji zbláznění. A tehdy, jako by náhodou, potkal svého někdejšího přítele faráře: „Vojto, já už se těch lidí ani nemusím ptát, já se na ně podívám na ulici a vidím, co jim je. To je k nevydržení… Mně čeká už jen blázinec…“ Přítel farář jej k sobě pozval, vložil na něj ruce a modlil se a modlil, zatímco mužovo tělo se mu svíjelo pod rukama. Podle vyjádření patera Kodeta to byl pěkný cirkus. Léčitel se vědomě zřekl zla, následně ztratil veškeré léčitelské schopnosti, ale nezbláznil se.

Jakou moc dal Ježíš církvi! Moc ke službě. K osvobození i uzdravení. Nezbývá než se radovat, že jsme nedali život nějaké blbosti, ale Kristu, který se mocně projevuje v církvi i v našich životech, dnes tak jako kdysi…