Některé děti v adventu píší k Vánocům dopis Ježíškovi. A co kdyby to bylo opačně? Co kdyby Ježíš před Vánocemi napsal dopis nám? Jak by asi zněl? Možná takto:

Jak jistě dobře víš, Vánoce jsou dobou mých narozenin. Každý rok se koná oslava na moji počest a myslím si, že tak tomu bude i letos. Během adventu mnoho lidí nakupuje dárečky. Rozhlas a televize ve svých reklamách na každém kroku upozorňují svět na moje blížící se narozeniny.
Je krásné vědět, že nejméně jednou ročně si někteří lidé na mě vzpomenou.
Jak jistě víš, oslava mých narozenin začala už před mnoha lety. Zpočátku lidé chápali a byli vděční za všechno, co jsem pro ně udělal. Nyní se však zdá, že málokdo už zná skutečný důvod oslav. Rodiny a přátelé jsou spolu, baví se, ale neznají význam oslav.
Vzpomínám si, že i vloni byla uspořádaná takováto slavnost na mou počest. Slavnostní tabule byla plná delikates, ovoce a různých dobrot. Výzdoba byla vskutku fantastická a všechno to doplňovaly nádherně zabalené dárečky. Chceš však něco vědět? Byl jsem oslavenec, ale nebyl jsem pozván.
Když nastal den D, přišel jsem, ale nechali mě stát venku, před zabouchnutými dveřmi. A já jsem tak velmi chtěl být s nimi!
Popravdě řečeno, nepřekvapilo mě to, protože v posledních letech mnozí přede mnou zavírají dveře.
I když nepozván, přece jsem se rozhodl potichoučku vejít. Postavil jsem se nepozorovaně do rohu místnosti a díval jsem se. Všichni jedli, pili, někteří se opíjeli, povídali oplzlé vtipy a úžasně se bavili. Najednou do místnosti vstoupil velký tučný muž oblečený v červeném, s dlouhým bílým vousem. Vypadal jako opilý, sedl si do křesla a všechny děti se rozběhly k němu s křikem: „Santa Claus, Santa Claus!“, jako by tato oslava byla na jeho počest!
O půlnoci se všichni začali objímat. Rozevřel jsem svou náruč a čekal, koho bych objal. A víš co? Nikdo mě nepřišel obejmout. Lidé si začali rozdávat dárky, rozbalovali je plni očekávání. Když už byly všechny rozbalené, nesměle jsem se podíval, jestli tam snad nebude aspoň jeden pro mě.
Vždyť jak by ses cítil Ty, kdyby na Tvých narozeninách byli obdarováni všichni kromě Tebe – oslavence?
Tehdy jsem pochopil, že jsem nechtěný, nezvaný, a proto jsem rychle odešel.
Každý rok se svátek mých narozenin zhoršuje. Lidé pamatují jen na jídlo, pití, zábavu, ale na mne jaksi zapomínají.
Byl bych rád, kdybys mi o těchto Vánocích dovolil vstoupit do svého života.
Potěšilo by mě, kdybys uznal skutečnost, že před více než dvěma tisíci lety jsem přišel dobrovolně na tento svět obětovat svůj život na kříži, abych Tě zachránil. Dnes jediné, co chci, je, abys tomu věřil celým svým srdcem.
Přeji Tobě a Tvým blízkým krásné a požehnané Vánoce!

Ježíš

Ten dopis je vymyšlený.Ale touha Ježíšova Srdce je skutečná.Kéž nezapomeneme!