Z důvodu neodkladné péče o nemocnou maminku je dočasně na webových stránkách farnosti pravidelně aktualizována pouze záložka "Ohlášky". Ostatní dle možností.

Browse By

Promluva z 23. neděle v mezidobí – Ustanovil jsem tě strážným

V evangeliu minulé neděle zazněla moc vážná myšlenka: „Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?“ A dnes to Boží slovo jde ještě dál a připomíná, že křesťan si nemůže hrát jenom „na svém písečku“ a spasit svou duši a všecko ostatní nechat svému osudu: Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho, napomeň ho, upozorni ho na to!

Tak jako v přirozené rovině platí, že mám-li někoho rád, tak mi to není jedno, že ten člověk má rakovinu, tak jako v přirozené rovině platí, že mám-li někoho rád, tak mi to není jedno, že ten člověk se něčím trápí, že ten člověk si něčím ubližuje, že ten člověk se něčím likviduje, tak to platí i v rovině duchovní: Jestli mám někoho rád a vidím, že ten člověk se likviduje zlem, hříchem, že ten člověk ohrožuje svoji duši, svoji věčnost, tak mi to nesmí být jedno. Řečeno lidově: Ne z povýšenosti, ale z lásky, ze zájmu o druhého mu říct: „Neblbni!“

A všimněme si: Dnešní první čtení jde ještě dál: „Synu člověka, ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům. Když uslyšíš slovo z mých úst, napomeň je mým jménem. Když řeknu bezbožnému: ´Zemřeš!´ a ty mu nebudeš domlouvat, aby se odvrátil od svého chování, umře on, bezbožník, pro svou nepravost, ale jeho krev budu vymáhat z tvé ruky.“

To jsou nesmírně závažná slova! „Ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům.“ Tady Bůh skrze proroka Ezechiela říká, že jsou lidé, kteří mají nad druhými bdít nejenom z lásky, ale ze svého úřadu. Řekl to Bůh osobně proroku Ezechielovi, ale říká to všem, kterým někoho svěřil do péče. Říká to jistě na prvém místě nám kněžím: „Ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům. Když uslyšíš slovo z mých úst, napomeň je mým jménem. Když řeknu bezbožnému: ´Zemřeš!´ a ty mu nebudeš domlouvat, aby se odvrátil od svého chování, umře on, bezbožník, pro svou nepravost, ale jeho krev budu vymáhat z tvé ruky.“ To je závažné slovo! Tak nemějte nám kněžím za zlé, když někdy mluvíme i o bolavých a citlivých věcech. Ale říká to zvláštním způsobem i křesťanským rodičům: Ustanovil jsem tě strážným pro Izraelův dům. Když uslyšíš slovo z mých úst, napomeň je mým jménem. Když řeknu bezbožnému: ´Zemřeš!´ a ty mu nebudeš domlouvat, aby se odvrátil od svého chování, umře on, bezbožník, pro svou nepravost, ale jeho krev budu vymáhat z tvé ruky.“ Když rodiče nad svými dětmi po všech stránkách nebdí, když rodiče nechají svoje děti lidsky i duchovně dělat si, co chtějí, tak by s nimi opravdu měla zatřást ta věta, že nejenom ty jejich děti jsou na cestě k duchovní a věčné záhubě, ale že tu záhubu bude Bůh vymáhat z ruky rodičů. To člověku přejede mráz po zádech, když to domyslí.

Tak díky vám všem, kdo se zajímáte nejenom o svoji duši, ale i o lidi kolem sebe – i o jejich duše, jejich věčnost. Zvlášť díky rodičům a prarodičům, kteří jste věrnými strážnými pro svoje děti, pro svoje vnoučata, kteří víte, kde jsou, s kým jsou, co dělají, kteří je v těchto dnech také přihlašujete do náboženství, kteří je vedete k poctivému a hlubokému životu s Ježíšem. A kéž opravdu my všichni, kteří jsme strážnými pro Izraelův dům, jsme (jak to říká sv. Řehoř) na výši svým životem, abychom dobře viděli, abychom mohli dobře konat svoji službu, aby záhubu našich nejdražších nemusel Bůh jednou vymáhat z naší ruky…