V listu Židům čteme jednu moc důležitou myšlenku pro náš duchovní život: Mějte oči upřeny na Ježíše. (Žd 12,2). Můžeme si všimnout v dnešním evangeliu: Dokud Petr je upjatý na Ježíše, tak po vlnách jde. Když ale ztratí Ježíše z očí, tak do těch vln „zahučí“.

Mějte oči upřeny na Ježíše… Chtěl bych se vámi podělit o pár hezkých myšlenek na toto téma, jak je obsahuje kniha P. Eliase Velly Zakotvit svůj život v Bohu:

Svatí Otcové pouště měli velmi krásnou techniku rozlišování. Ptali se: „Jak můžeš vědět, co od tebe Ježíš žádá? Jak poznáš vůli Boží pro sebe?“ A dávají nám tuto velmi jednoduchou techniku: „Prostě se Mu dívej do očí. A ptej se Ježíše: Je to tak správné?“ Tak když činíte nějaké rozhodnutí, místo toho, abyste stále uvažovali, zda to rozhodnutí je dobré, či nikoli, podívejte se do Ježíšových očí, a když se díváte do Ježíšových očí, pak se ptejte: „Je to tak správné, můj Pane?“ A s největší pravděpodobností dostanete mnoho odpovědí odlišných od vašeho rozhodnutí.

V této chvíli mě napadá příběh o Donu Camillovi a Pepponovi – nevím, zda znáte tu knihu od Guareschiho o Donu Camillovi a Pepponovi. Peppone byl starostou města a byl to komunista, zatímco Don Camillo byl farářem toho města. Jistě, snažili se spolu žít v co nejlepších vztazích, ale pořád spolu soupeřili. A jednou se rozhodli uspořádat fotbalový zápas mezi chlapci Peppona a mezi chlapci Dona Camilla. Pro Dona Camilla vyhrát zápas znamenalo, že vyhraje katolické náboženství. A tak se snažil dělat vše, aby ten zápas vyhrál – taky trochu podplatil rozhodčího – a zatímco kráčel postranní uličkou kostela, slyšel Ježíše na kříži, jak na něho volá: „Done Camillo!“ Don Camillo předstíral, že neposlouchá, že nic neslyší, a pokračoval v cestě ven. Nemohl se podívat Ježíšovi do očí. Ale Ježíš volal: „Done Camillo, Done Camillo, při mně, stůj!“ A Don Camillo se musel zastavit a podívat se na Ježíše. „Co se děje, můj Pane?“ – „Done Camillo, já jsem slyšel, že ve městě je nějaký zápas.“ – „Ó ano, a doufám, že naše chlapce budeš chránit.“ A Ježíš odpověděl: „Done Camillo, já budu chránit jen ty, kteří dělají věci, které jsou správné.“ A Don Camillo odpověděl: „Chceš mi říci, že já dělám věci nesprávné?“ A pak Ježíš Donu Camillovi řekl: „No, Done Camillo, podívej se mi do očí.“ A když se Don Camillo podíval Ježíšovi do očí, nemohl to vydržet. Věděl, že ne všechno bylo správné. A tak odpověděl: „Ježíši, fotbal není tvoje věc, tys ho ve své době nehrál.“

Ano, dívat se do Ježíšových očí není tak jednoduché, jak vidíte, protože mnohokrát věci, které se snažíte skrýt, když se na Něho díváte, skrývat už nemůžete.

Tak to je úžasná pomůcka pro náš duchovní život: Dívat se Ježíšovi do očí. A to ne jenom v nějakém přeneseném smyslu slova, ale doslova: Kleknout si doma před kříž, a zvlášť v kostele před Eucharistii – před živého Ježíše – a dívat se na Ježíše: Ať už budeme hledat celkový směr ve svém životě, nebo řešit konkrétní skutečnost, konkrétní situaci. Tolik nám dá Ježíš poznat…

Ale můžeme jít ještě hlouběji: Ten Petr z dnešního evangelia – to můžeme být my. Ty vlny – to mohou být i různé vlny pokušení, hříchů, zla, které na člověka dorážejí. Dokud se člověk může zpříma dívat Kristu do očí, má šanci po těch vlnách jít. Jakmile ale člověk Krista z očí ztratí, přesněji řečeno – jakmile se člověk nemůže podívat Kristu do očí, je to znamení toho, že jde ke dnu a vlny zla nad ním vítězí.

Dětem při přípravě na 1. sv. přijímání často čtu starý krásný příběh Pašijový týden ministranta Zdeňka. Ten příběh vypráví o tom, jak nějaký klučina se připravuje na 1. sv. přijímání a teď začne „ujíždět“: Neposlouchá, zuří, uteče, lže, jednu lež kryje druhou… A je tam krásně líčeno, jak na Velký Pátek při obřadech uctívání kříže jdou ministranti kříž políbit. Zdeněk vidí pootevřené Ježíšovy oči, a cítí, že nemůže. Odpotácí se bledý jako stěna, ale s velikým rozhodnutím to zlé ukončit.

Ano, dívej se na Ježíše. Je to jako v manželství: Dokud se manželé mohou jeden druhému dívat do očí, tak je to dobré. Pokud se jeden druhému do očí zpříma podívat nemůže, nebo uhýbá pohledem, tak něco je tam špatně. Nějak žijeme, máme možná už zaběhlý styl života. Jestli se Ježíšovi můžeš dívat pokojně do očí, může to být dobré znamení. Jestli odvahu k pohledu do jeho očí nenacházíš, nebo jestli uhýbáš očima, jestli ten pohled nemůžeš vydržet, i to o něčem vypovídá. A může to vyústit spolu s Petrem ve velkou prosbu: Vlny mě zaplavují, topím se, Pane, zachraň mě…

To je výzva Božího slova dnešní neděle: Dívat se Pánu do očí. Zkusme to! Tolik nám to napoví…