Z důvodu neodkladné péče o nemocnou maminku je dočasně na webových stránkách farnosti pravidelně aktualizována pouze záložka "Ohlášky". Ostatní dle možností.

Browse By

Promluva z 15. neděle v mezidobí – Slyšet nestačí

Slyšeli jsme Boží slovo a slyšeli jsme i jeho výklad – dnes dokonce z úst samotného Ježíše. Tak tedy dnes jen maličko na dokreslení toho, co Pán Ježíš chtěl povědět.

Vypráví se, jak kdesi přišel nový farář. Lidé byli zvědaví: Jaký bude? Umí sloužit mši svatou? Umí kázat? První neděli byli nadšení: Mše svatá byla krásná, kázání úžasné. Druhou neděli byli trochu zaražení, když zjistili, že pan farář má naprosto stejné kázání jako před týdnem. Ale protože to byli lidé tolerantní, řekli si: „Asi toho měl pan farář hodně a neměl čas nic nového připravit.“ Když ale i o třetí neděli měl pan farář stejné kázání, tak už to komusi nedalo a šel se po mši svaté pana faráře zeptat proč. A pan farář odpověděl: „A už jste splnili to, o čem jsem tady třikrát mluvil, a co už jste tady třikrát slyšeli?“ Museli uznat, že ne…

A o to jde. Vůbec totiž nejde o to, abychom v kostele hodně slyšeli, ale abychom to, co slyšíme naplnili. Když jsem chodil jako kluk do náboženství, mívali jsme na každou hodinu náboženství naprosto stejný úkol: Napsat alespoň jednu větu z nedělního kázání. Vědět je důležité. Ale vědět nestačí. Proto také po přečtení prvního čtení, druhého čtení, evangelia a po promluvě bývá chvíle ticha. Není to proto, že by kněz už nemohl. Je to proto, abychom se zamysleli a rozhodli: Co z toho, co jsem tady dnes slyšel, mě nejvíc oslovilo? Co z toho, co jsem tady slyšel, bych měl naplnit na prvém místě? Možná by neškodilo ani pořídit si na to sešitek a každý večer zkontrolovat, jak se mi to dnes dařilo.

Nejde o to hodně v kostele slyšet, ale slyšené naplnit. Jestli toto krátké zamyšlení vyústí v toto krásné předsevzetí, pak bylo toto krátké zamyšlení dostatečné i pro nedělní liturgii…