Mohli bychom se dnes dlouze zabývat životy sv. Cyrila a Metoděje. Dnes se ale chci spolu s vámi zamyslet nad tím, co nám sv. Cyril a Metoděj přinesli.

Přinesli mnoho: vzdělanost, kulturu, písmo, … To hlavní, co nám přinesli, je víra. A právě nad naší vírou budeme dnes uvažovat. Co je ve víře nejdůležitější? Poučky? (Vědět je důležité. Co neznám, nemohu milovat.) Příkazy, zákazy? (Také jsou důležité. Jsou to vlastně dopravní značky na naší cestě životem.) Ale ze všeho nejdůležitější je v naší víře vztah. Živý vztah mezi člověkem a Bohem.

Slyšeli jsme v dnešním 2. čtení, že se nenecháváme ovládnout malomyslností. Kolik lidí se malomyslností ovládnout nechává! Kolik lidí lamentuje nad tím, jak věřících ubývá, jak to jde s církví u nás od deseti k pěti. Ano, bolestí, je hodně. Ale je moc dobře vidět i ty krásné příklady. O jeden z nich se chci s vámi dnes podělit. Jde v něm právě o ten vztah mezi člověkem a Bohem.

Je to příběh 2 dny starý: Byla mše svatá. Bylo už po sv. přijímání, měl jsem už očištěné nádoby, ministranti měli přinést konvičku s vodou. Měli to zrovna na starosti kluci, kteří týden před tím byli u prvního sv. přijímání. Nějak „zaspali“. Tak jsem zůstal stát u okraje oltáře a s úsměvem jsem čekal, jestli si mě kluci všimnou. Zareagovali okamžitě. Po mši svaté mi jeden z těch ministrantů říká: „Víte, proč jsem zapomněl tu konvičku přinést? Já jsem ještě mluvil s Pánem Ježíšem – ještě jsem mu pořád děkoval, že ke mně přišel.“

Tak to mi (v dobrém smyslu slova) „vyrazilo dech“. Ano, jsou i krásné a hluboké příklady. Je dobré je vidět.

Právě o to jde: Nejsou v naší víře nejdůležitější poučky a už vůbec ne výkon: Já si něco dokážu, já něco zvládnu, já vydržím, já něco překonám, já něco udělám. Ne – nejdůležitější je vztah mezi člověkem a Bohem. Kde je vztah, tam je i to ostatní. Čím silnější je vztah člověka k Bohu, tím silnější je i jeho víra. Čím silnější je vztah člověka k Bohu, tím snadněji se člověk ptá: Co Ježíš ode mě čeká.

Zaměřme se na vztah mezi námi a Bohem. Veďme k tomu krásnému a hlubokému vztahu i svoje děti a vnoučata. Je-li naše víra vztahem, má budoucnost…