Z důvodu neodkladné péče o nemocnou maminku je dočasně na webových stránkách farnosti pravidelně aktualizována pouze záložka "Ohlášky". Ostatní dle možností.

Browse By

Jeden Bůh ve třech osobách

Slavíme slavnost Nejsvětější Trojice – Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Učení o Nejsvětější Trojici je jedním z největších a nejhlubších tajemství v církvi. Už hodně křesťanských myslitelů – teologů – se snažilo pochopit a proniknout toto tajemství. Jedním z nich byl i svatý Augustin. Vypravuje se o něm, že jednou šel po mořském břehu a viděl tam malého chlapce, jak nosí ve škebli vodu s nalévá ji do důlku vyhloubeného v písku. Sv. Augustin se ptá: „Co to děláš?“ – “ Přelévám moře do důlku.“ – „To se ti nikdy nepovede! Moře je příliš veliké!“ A chlapec mu prý na to odpověděl: „Dříve já přeliji moře do důlku, než ty pochopíš tajemství Nejsvětější Trojice.“

Jak je to vlastně s tou Nejsvětější Trojicí? Je jeden Bůh, nebo tři bohové? Věříme, že je jeden Bůh ve třech osobách. Na první pohled to možná vypadá podivně: Tak buď je jeden nebo tři. Za komunistů jedna uvědomělá soudružka učitelka napsala ve škole na tabuli takovou podivnou rovnici:1+1+1=1 a zeptala se žáků: „Je to pravda?“ – „Není!“ – „No vidíte a tomu věří křesťané – Nejsvětější Trojice: jeden Bůh ve třech osobách.“ Ovšem hned nato se přihlásilo jedno děvče, přišlo k tabuli, smazalo všechna znaménka + a místo nich napsalo x. 1 x 1 x 1 =1. A říká: „Tomu věří křesťané. U Boha se nesčítá, tam se všechno násobí…“ Zajímavá odpověď….

Nejsvětější Trojice – jeden Bůh ve třech osobách. Na první pohled je to možná těžko pochopitelné. Ale myslím, že se to dá poměrně jednoduše přiblížit. Je to podobné jako trojí skupenství vody: Je jen jedna voda, ale existuje ve třech skupenstvích: voda, led, pára. Ale pořád je to jedna a táž voda. Anebo trojlístek: Má sice tři listy, ale pořád je to jen jedna rostlina. Stejně tak je jen jeden Bůh ve třech osobách.

Jistě: My si tajemství Nejsvětější Trojice můžeme trochu přiblížit, nahlédnout trochu „pod pokličku“. Ale plně ho pochopíme až na věčnosti. Zde na zemi platí: Nemusíme vědět všechno dopodrobna, nemusíme vědět, jak je to s těmi vztahy v Nejsvětější Trojici, ale důležité je, abychom s nejsvětější Trojicí – s Bohem – chtěli čím dál víc žít.

A tak chceme-li, aby naše dnešní zamyšlení se nějak odrazilo i v našem životě, tak začněme třeba od úplných maličkostí. Už na začátku mše svaté jsem řekl, že jedním z výrazů úcty k Nejsvětější Trojici je znamení kříže. Tak se zaměřme na to, aby ty kříže, které děláme, byly skutečně krásné, důstojné, aby nevypadaly jako nepodařené odhánění much (jak to někteří – možná nevědomky – dělají), ale aby byly důstojné velikosti Boží. I to může být náš příspěvek k oslavě jediného Boha v Trojici.